Příběh ze života: „Mami, prosím tě, jestli chceš něco říct, udělej to, když jsme samy“

Včera jsme byly v parku a slavily čarodky. Z celého srdce děkuji organizátorům, že připravili tak zajímavé soutěže, hry, bylo vše suprové. Anička, moje starší dcera, moc chtěla vidět, jak bude probíhat tradiční upálení čarodějnice. Každý rok přijíždíme na tento svátek, ale nikdy jsme se této akce z různých důvodů nemohly dočkat. Ale tentokrát jsme byly odhodlaní se dočkat.

Potkaly jsme náhodou v parku známé maminky. Byly překvapeny, že jsem tentokrát nebyla ve společnosti jen svých dcer, ale i mámy.

Nejmladší dcera Arina byla unavená z hlučného svátku a tak jsme musely jet domů. Anička byla samozřejmě trochu rozrušená, ale přesto reagovala s pochopením.

Doma, když jsem uložila děti do postele, jsem se rozhodla, že si ještě jednou promluvím s matkou a dohodnu se s ní na tom, jak budeme bydlet v jednom domě. Náš vztah s mámou nebyl vůbec snadný, pokaždé spěchala, aby mě někde opravila, někde naznačila, jak je to správné, a všechno v tomto duchu. Nelíbilo se mi to zejména v přítomnosti dětí, protože kvůli matce v jejich očích jsem už nebyla autoritou.

Tak jsem se rozhodla, že si o tom promluvím s mámou a požádám ji, aby se chovala slušně před dětmi.

– Mami, prosím tě, jestli chceš něco říct, udělej to, když jsme samy.

– Proč jako? Ať holky si poslouchají a učit se, jak správně dělat! – byla pobouřená.

– 
Mami, prosím tě, jestli chceš něco říct, udělej to, když jsme sami, – ještě jednou jsem požádala.

– Oh, jak chceš, – bylo vidět že mamka je naštvaná.

I když máma souhlasila, ale věděla jsem, že se asi tak snadno nevzdá. A tak jednoho dne maminka jen demonstrativně nafoukla rty a všem svým vzhledem ukázala svou nespokojenost se mnou. Všimla jsem si, že Aničku to zatěžuje, dcera se mezi námi motá, aniž by věděla, čí stranu ji přijmout. Tak jsem se s ní rozhodla promluvit.

– Aničko, poslouchej, nemusíš si vybrat někoho z nás, můžeš milovat babičku i mě, navzdory našemu vztahu. A jestli je babička na mě naštvaná, tak to neznamená, že je naštvaná i na tebe

– Opravdu? – dcera byla překvapená. – Takže se babička nebude urážet, když s tebou budu mluvit, když se hádáte?

– Samozřejmě, že nebude, – řekla jsem, i když si nejsem jistá tím, ale chci věřit, že matka má dost pochopení.

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „MANŽELKA CHCE BÝT HLAVOU RODINY. NEVÍM, JAK JI UKLIDNIT“

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „PRÁVĚ JSEM OTEVŘELA DVEŘE A USLYŠELA ROZHOVOR SNACHY S NĚKÝM NA TELEFONU“