Příběh ze života: „Jak skončila moje podivná známost s mužem na ulici“

Jediné, na co jsem ve svých 21 letech myslela, bylo, jak úspěšně dokončit pátý ročník univerzity. Všechny čtyři roky jsem se učila na výbornou a teď jsem chtěla maturitu dokončit dobře. Kdo by si myslel, že když osud něco rozhodl, tak se to musí stát?

Jako vždy ráno jsem stála na zastávce a čekala na autobus, abych se dostala na univerzitu. Začalo pršet a já jsem si nevzala deštník.

Najednou přijel černý džíp, z něj vyhlédnul muž asi 30 let, zavolal mě, aby mě odvezl, ale zamávala jsem hlavou, že to nepotřebuji.

Druhý den ráno znovu přijel a pozval mě, ale zase jsem odmítla. Potřetí přišel pěšky. Řekl, že se mu moc líbím a že by mě rád poznal, a proto mě doprovodí na univerzitu. Upřímně, Artem, tak se jmenuje, se mi taky líbil, a proto jsem to tentokrát neodmítla. Po cestě na univerzitu, hodně jsme mluvili. Artem se ukázal jako velmi zajímavý člověk, chytrý. Má vlastní firmu, několik kaváren ve městě a je poměrně úspěšný. Zkrátka jsme začali spolu chodit.

Navzdory romantickému vztahu jsem dokázala dokončit 5. ročník univerzity s vyznamenáním a po půl roce jsem se provdala za Artema. Před ním jsem s kluky vůbec neměla vztah a jsem za to moc ráda.

Částečně se domnívám, že právě proto, že jsem čekala na někoho zvláštního, se na mě osud usmál. Už pět let jsme v manželství s Artemem, máme syna, kterému jsou tři roky. Pracuji na slušné pozici v bance a máme se dobře.

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „PROČ MĚ TCHYNĚ OBVIŇUJE, ŽE MŮJ MANŽEL MÁ MILENKU“

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „UŽ NEMŮŽU ŽÍT S MANŽELEM, ALE TAKÉ NEVÍM, JAK SE S NÍM ROZVÉST“