„No přeci nemůžu pozvat hosty do svého jednopokojového bytu“: Tchyně se chystá oslavit výročí u nás

U Jany a jejího manžela Vladimíra jsou tři děti, v manželství jsou více jak 15 let, a to po celou dobu až do minulého roku žil s matkou Vladimíra, pani Marií, ve velkém čtyřpokojovém bytě.

I přes tak velkou rodinu, místa stačilo pro všechny: v jednom pokoji žila tchyně, ve druhém Jana s manželem, dva pokoje byli pro děti.

A nějak to od začátku bylo tak, že se v kuchyni starala jen Jana. Tchyně se, upřímně řečeno, jen radovala: vařit neměla ráda a neuměla.

Proto po celou dobu pobytu s rodinou syna, pani Marie ochotně pomáhala s dětmi, chodila s kočárkem, žehlila prádlo, občas se podílela na úklidu. Do kuchyně ale nelezla, chodila tam jen na oběd a večeři.

– Přitom je to paradox, ona velmi má ráda hosty a rodinné slavnosti! No, nevadilo mi to, hosty mám taky ráda, vaření mě baví. Tak příbuzných a přátel jsme zvali poměrně často, a všechny stoly na svátky v průběhu šestnácti let, připravovala jsem sama. – říká Jaroslava.

A letos paní Marie měla jubileum, 60. narozeniny. A tak se rozhodla neustoupit od tradice, a sebrat hosty pohromadě.

– Problém je, že teď nežije s námi! – říká Jaroslava. – Koupila si jednopokojový byt před půl rokem.

Tchyně bydlí nedaleko, ráda přijede na návštěvu, pomáhá s vnoučaty. A i s rodinnými svátky se zdálo, že všechno fungovalo skvěle: tchyně přichází na návštěvu, po hostině prostě jde domů.

Vlastní narozeniny ale pani Maria po přestěhování slavila poprvé. Jana si z nějakého důvodu myslela, že teď k oslavám tchyně nebudou mít vztah, ale mýlila se. Pani Maria čeká, že vše zůstane při starém.

– No přeci nemůžu pozvat hosty do svého jednopokojového bytu! – řekla pani Marie. – Nemám ani tolik nádobí, natož nábytku. Pohovka, stolička a pár židlí, to je vše co doma mám!

Je podle vás drzost ze strany tchyně pozvat své hosty do bytu, kde ona nyní nebydli?

PSALI JSME: ZA JAK DLOUHO KOČKA ZAPOMENE NA SVÉ PÁNY: A JAK DLOUHO SI VÁS MŮŽE PAMATOVAT

PŘIPOMÍNÁME: V ŠEDESÁTI JSEM PŘESTALA ZVÁT HOSTY NA NÁVŠTĚVU. NIKOMU NENABÍDNU ANI ČAJ