Nevděčný syn dal otce do pečovatelského domu. Po té, co muž odešel do nebe, chtěl si vzít i dědictví

– Moc bych chtěl šproty, synku. Koupíš?

– A proč? Tady je celý talíř s koláčky. Proč je nejíš?

– Já už zuby nemám. Chtěl bych šproty. Alespoň nejlevnější. Prosím.

– Nemám čas. Jez to, co ti dáváme.

Viktor se nyní neustále zamýšlel nad tím, že má žena pravdu. Jeho otec by měl být poslán do nového bydliště: do domova důchodců.

A to i přesto, že kdysi otec dům prodal, aby svému synovi pomohl. Chtěli si koupit byt, ale neměli dost peněz. Nabídku na prodej syn předložil.

– Ty prodáš dům a budeš moci bydlet u nás. A nudit se nebudeš sám v domě.

Otec se se svým bydlením nechtěl rozloučit. Ale po zvážení se rozhodl udělat to, co bude nejlepší pro milovaného syna. Zpočátku to bylo v pořádku, ale postupně ho rodina syna přestala respektovat. Vnučka nechtěla mít s dědečkem nic společného a manželka Viktora se na všechno zlobila a starci nadávala kvůli všemu možnému.

Nakonec dědeček jen seděl ve vyhrazeném rohu a snažil se být neviditelný pro všechny.

– Naše dcera brzy bude mít svatbu. A ty se budeš muset přestěhovat do pečovatelského domu. Vybrali jsme ten, který je lepší, bude se o tebe tam dobře postaráno. Ve tvém pokojí budou mladí žit nějakou dobu. Všichni se sem nevejdeme.

Stařec byl zaskočený a začal plakat. Nenašel slova, která by vyjádřila jeho city.

– Vždy jsem vyhovoval vašim potřebám. Dům jsem dokonce prodal. Nechtěl jsem to dělat, měl jsem tolik vzpomínek spojených s tou zemí. Chtěl jsem tam zemřít. Ale udělal jsem to pro tebe. A vy mě teď posíláte do pečovatelského domu?

– Uklidni se, tati. Už musíme jet. Nezůstaneš sám, přijedeme tě navštívit.

– Jsem nesmírně zklamaný. Nevychovával jsem tě tak špatně. Rád bych věřil, že tvoje matka nyní, po její smrti, nevidí, jaký jsi teď.

– Příliš to dramatizuješ.

Syn se dlouho nezdržoval, když dojeli na místo. Starý muž zůstal sám. Nějakou dobu se hodně trápil a dokonce odmítal jíst. Postupně se ale dědeček se svou pozicí smířil a dokonce si zvykl na nový domov.

O půl roku později muž zemřel. Syn ho navzdory slibům ani jednou nenavštívil. Starý muž po sobě zanechal milion korun, které šetřil celý život. Tyto peníze odkázal jedné dívce. Starala se o něj v domově důchodců. Taková byla pomsta tohoto dědečka.

Viktor je zmatený, když nenašel své jméno v závěti. Právník mu předal vzkaz od otce. V něm bylo uvedeno následující:

„Jen jsem se chtěl v klidu dožít let, které mi byly přiděleny. A ty jsi se ke mně choval velmi krutě. Proto jsem dal všechny peníze dívce, která se mnou sdílela mé utrpení. Tato dívka je velmi hodný člověk. Na rozdíl od tebe. Sbohem.“

PSALI JSME: JAK SYN POSLAL MATKU DO PEČOVATELSKÉHO DOMU PO TÉ, CO OTEC ODEŠEL DO NEBE

PŘIPOMÍNÁME: DĚDA SE NECHCE PŘESTĚHOVAT DO PEČOVATELSKÉHO DOMU A DÁT NÁM SVŮJ BYT.TEĎ ČEKÁM DÍTĚ A JAK HO MÁM PŘESVĚDČIT