Neúspěšný příběh o Popelce: Bohatý nápadník se oženil s jinou a chtěl z Ludmily udělat milenku

Ludmila byla chytrá a hodná dívka. Vystudovala vysokou školu a pak našla dobrou práci, která se jí líbila. Tam potkala svou lásku. Roman byl synem generálního ředitele.

O přestávce si s Ludkou často povídal. Lehký flirt přerostl ve skutečný vztah. Romanův otec vztah svého syna neschvaloval. Ludmila doufala, že si ji Roman vezme a jeho otec ji přijme.

Kolegové dívku varovali, ale nikoho neposlouchala. „Ludko, má nevěstu v Americe. Brzy přijede a vezmou se. Nenič si život.“

„Máme se rádi. Vy prostě závidíte.“

Roman často zůstával přes noc u Ludmily, dával jí drahé dárky a vodil ji do restaurace. Nikdy na ní nešetřil. Proto si Ludmila myslela, že ji opravdu miluje.

Dívka jednou přečetla v časopise: „Peníze jsou energie, kterou je muž připraven dát ženě. Nejsou to jen papírky, je to jeho mužská síla, jeho způsob ukázat ženě, že je připraven být s ní.“ Nedávno ji ale Roman přestal navštěvovat. Telefon nebral a v práci se jí vyhýbal.

Jedna z kolegyň se nad ní slitovala a pokusila se Ludmile otevřít oči. „Ludko, Roman se bude brzy ženit. Přijela jeho nevěsta Viktorie. Připravují se na svatbu.“

Ludmila šla do jeho kanceláře. „To je pravda? Budeš se ženit? A co já?“ zeptala se Ludmila s pláčem.

„Neslíbil jsem ti, že si tě vezmu. Ale vždy k tobě můžu přijít, abych tě utěšil.“

Ludmila se otočila a odešla. Dala výpověď. Romana vidět nemohla a ani nechtěla. Ludmila si říkala Popelka. Protože přijela z malého města a potkala takového chlapa.

Tento příběh se pro ni stal poučným. Dívka se rozhodla, že si vydělá na živobytí svých snů sama.

PSALI JSME: NĚKDO ZAZVONIL NA DVEŘE, NA PRAHU JSEM UVIDĚLA PLAČÍCÍ TCHYNI: MILENKA MÉHO MANŽELA JE NECHALA NA HOLIČKÁCH A TEĎ ONA NEMÁ KDE BYDLET

PŘIPOMÍNÁME: MANŽEL MĚ VYHODIL NA ULICI S DÍTĚTEM A PRODAL MŮJ BYT