Moje žena řekla, že k nám přijde na návštěvu její nová kamarádka. Nečekal jsem, že její nová přítelkyně je moje stará známá

Marie se vrátila domů pozdě. Muž na ni nečekal a usnul. Ráno se zeptal na schůzku, na což žena odpověděla: „Myslím, že jsem si našla nejlepší kamarádku!“ Od té doby s ní Marie trávila stále více volného času: kino, představení, kavárny, výlety a dokonce kluby – život ženy rozšířil své obzory. Žena donedávna milovala klid a samotu, inspirovala se novou knihou, kreslila a pekla své mistrovské dorty, které Jan zbožňoval. A před svatbou neměla ráda hlasité večírky. Vždy je odmítala. Dávala přednost domácímu odpočinku.

Ale teď to byla úplně jiná Marie. Stala se velmi energická, veselá, ale nějak se ochladila na rodinné pohodlí. Svému manželovi a koníčkům věnovala stále méně času. Zpočátku Jan nedával najevo svou nespokojenost. Mlčky doufal, že taková změna bude krátkodobá a že se Marie unaví příliš aktivním životem a všechno bude jako dřív … Situace se však jen zhoršovala.

Poté, co žena přišla opilá ve tři hodiny ráno, Jan nemlčel. Marie se naštvala a řekla: „Jsem žena, ne uklízečka ani myčka! A mám právo odpočívat mimo domov! A ty jsi prostě zvyklý, že peru a vařím!“

Jan se pokusil uklidnit manželku a vysvětlit jí, že ona mu chybí. Takové chování přece nezdobí žádnou vdanou ženu. „Tvoje nová přítelkyně tě úplně změnila!“ vyhrkl Jan. Marie však stále nebrala v úvahu myšlenky manžela. Hádky mezi nimi nepřestávaly. A jednou manželka oznámila, že je navštíví její kamarádka. Jana tato zpráva nepotěšila, ale také nemohl návštěvu zakázat. Zazvonil zvonek.

„Jakou přesnou přítelkyni máš,“ řekl sarkasticky muž. „Raději jdi otevřít dveře, dokud se obléknu,“ nařídila Marie. Když otevřel dveře, Jan byl ohromen a zbledl jako stěna. Takový obrat událostí nečekal! Před ním stála Lucie, dívka, kterou kdysi velmi miloval. Po pěti letech vztahu, kdy už byla svatba plánovaná, ho Lucie podvedla s jeho bratrancem.

Cítil se jako pták bez křídel. Co této dívce chybělo? Jan na tuto otázku stále nemohl odpovědět a ani se o to nepokusil. Setkal se s Marií a zamiloval se do ní. Nepotřeboval nikoho kromě ní. Muž doufal, že už Lucii nikdy neuvidí. A tady stojí před ním. Vůbec se nezměnila. „No, ahoj, miláčku,“ zašeptala Lucie klidným hlasem, jako by nedošlo ke zradě a odloučení.

„Dlouho jsem tě hledala. Celých těch osm let jsem se nevzdávala naděje, že tě uvidím. Změnil jsi své telefonní číslo, přestěhoval se do jiného města. Nutila jsem se celou dobu zapomenout na naši lásku, zamilovat se do někoho jiného. Ale já jsem nemohla … Nedokážeš si představit, kolik úsilí jsem teď vynaložila, abych byla poblíž. S bolestí jsem poslouchala příběhy o vašem životě s touto … A představovala jsem si, že na jejím místě jsem já … Odpusť mi, nech mě milovat …“

Jan tiše a klidně poslouchal Lucii. Cítil, že za ním stojí Marie. V očích se mu leskly slzy … Jan se otočil ke své ženě, objal ji a řekl: „Zlato, nedovolím, aby po tvé tváři stékaly slzy.“ A pak se obrátil na hosta: „Nesaháš Marii ani po kotníky a nikdy nebudeš na jejím místě! Nikdy v životě jsem nikoho tak nemiloval jako ji. Sbohem, Lucie.“

PSALI JSEM: DÍVKA SLYŠELA, JAK JEJÍ PŘÍTEL VE SNU ŘÍKÁ JMÉNO JINÉ ŽENY: TAK SE DOZVĚDĚLA, ŽE UŽ JE BÝVALÁ PŘÍTELKYNĚ

PŘIPOMÍNÁME: TÝDEN PO NÁVRATU MANŽELA JEHO MILENKA ZAZVONILA U DVEŘÍ A ŘEKLA V NAŠEM BYTĚ, ŽE JI MŮJ MUŽ „PODVEDL“