Moje tchyně pozvala svou sestřenici z vesnice, aby přijela bydlet do našeho bytu

Uslyšela jsem něco, když jsem otevřela vchodové dveře do svého bytu. Na prahu stála malá, obézní žena kolem padesátky. Myslela jsem si, že je to vtip a že si ze mě někdo dělá legraci, ale neviděl jsem kameramana s kamerou, takže jsem se musela dožadovat vysvětlení.

„Promiňte, ale kdo jste teta?“

„Já jsem teta Viktorie z vesnice Božice u Znojma. Moje sestřenice Lena je matkou vašeho manžela Marcela.

Samozřejmě jsem zavolala manželovi, abych zjistila, jestli je to pravda. Manžel mi vše vysvětlil a nedalo se nic dělat, musela jsem pustit cizího člověka do našeho domu.

Ukázalo se, že teta Viktorie přijela do Prahy na léčení, a protože se manželovi rodiče právě stěhovali, neměli ji kde ubytovat. Proto jí velkoryse nabídli ubytování u nás doma. Nikoho nenapadlo mě na to upozornit, nebo spíš manželova matka si myslela, že mi to řekne Marcela, a on si myslel, že mi to řekne jeho matka. Nikoho nenapadlo se mě zeptat, jestli to chci nebo jestli mi to bude vyhovovat. Ale no tak. Promluvím si s nimi o tom později.

Teta Viktorie se ukázala jako laskavá a rozumná žena. Dokonce nám přinesla i různé maličkosti, jako sklenice s marmeládou a domácí nakládané okurky.

Když jsme se navečeřeli a poslechli si vyprávění o mých početných příbuzných, uložili jsme našeho hosta na pohovku v obývacím pokoji a sami jsme si šli lehnout.

Ráno mě probudila nádherná vůně pečiva. Teta Viktorie vstala brzy a rozhodla se nás potěšit a upekla různé koláče. Byla jsem ráda, protože vaření snídaně obvykle padalo na mě, a teď jsem měla možnost ležet delší dobu v teplé posteli.

Asi po půl hodině jsem se zvedla a šla do kuchyně. Teta Viktorie tam seděla a chroupala koláče, které upekla.

Když mě uviděla, řekla:

„Promiň, asi jsem tě vzbudila! Dělala jsem u vás v kuchyni trochu domácích prací, moc jsem ti chtěla dát něco k jídlu“ (sama si přinesla kupu potravín: vajíčka z vesnice, speciální mouku atd.). „Posaď se, nasnídejte se a já půjdu do nemocnice.“

Nemám ráda, když mi někdo zabírá kuchyň, a nemám ráda, když si do mého domu zve hosty bez mého vědomí. Ale teta Viktorie ve mně zanechala jen dobré dojmy. Byla bych ráda, kdyby mě zase přijela navštívit, a dokonce i kdyby sebou vzala své děti.

Během tří dnů, které jsme spolu strávili, nám nezpůsobila žádné nepříjemnosti. A rozmazlovala nás nejrůznějšími dobrotami. Navštívila všechny potřebné lékaře, vrátila se do své vesnice a tisíckrát se nám omluvila, že musí zůstat v našem domě.

Ukázalo se, že i takoví příbuzní existují!

PSALI JSME: PŘEMLOUVÁM BABIČKU, ABY NÁM DALA BYT, PROTOŽE BRZY BUDEME MÍT DÍTĚ A NEMÁME VLASTNÍ BYDLENÍ

PŘIPOMÍNÁME: KNIHA NAPROSTO NEZBYTNÁ HANA ZAGOROVÁ ODTAJNILA, JAKÝM BY MĚLO BÝT SLAVNÉ TRIO ZAGOROVÁ, KOTVALD A HLOŽEK