„Mohla jsi koupit něco dobrého, třeba uzenou červenou rybku. Vždyť jsi věděla, že přijdu“

Jednou mi zavolala vzdálená příbuzná a zeptala se, jestli by nemohla u nás pár dní přespat, zatímco ona musela projít nějaká vyšetření. Souhlasila jsem, vždyť žijeme v bytě jen s manželem.

Ale jakmile teta přijela, vše se zvrtlo. Musela jsem se přizpůsobit té dámě. Když přijela, tak se jí nelíbil náš stůl:

– Mohla jsi koupit něco dobrého, třeba uzenou červenou rybku. Vždyť jsi věděla, že přijdu, – nespokojeně bručela teta.

O čem to sakra mluví? Sama přijela na návštěvu s prázdnou, i když má své hospodářství.

První den šla teta do nemocníce na vyšetření. Vrátila se k večeru a jakmile vešla dovnitř, hned řekla:

– Mám hlad, uvař mi něco.

Dokonce ani můj manžel není tak drzý, jak se tato dáma ukázala.

Jídlo se ji nelíbilo: salát byl nedosolený, maso si vyvírala to nejlepší. Ve srovnání s ní můj manžel není v jídle vůbec vybíraví.

Ve sprše byla padesát minut. Využila snad všechny mé šampony a krémy, které nejsou vůbec levné.

PSALI JSME: MÉMU SYNOVI JE 23 A NECHÁPE, ŽE NA LÁSKU JEŠTĚ BUDE ČAS: MEZITÍM NESMÍ MÍT NIKOHO DRAŽŠÍHO NEŽ JEHO MATKA

PŘIPOMÍNÁME: CO MÁM DĚLAT: NA SOCIÁLNÍ SÍTI JSEM NAŠLA TAJNÝ ÚČET SVÉ DCERY