Orlice dělá tak zajímavou věc.
Bere větvičku ze stromu nebo keře do zobáku, zvedá se do velké výšky a krouží tam s touto větvičkou. Orli létají kolem samice. Orlice hodí tuto větvičku dolů a dívá se.
A pak nějaký orel zachytí tuto větvičku ve vzduchu a velmi opatrně ji přináší samici. Orlice si bere tuto větvičku a znovu ji hodí, samec ji znovu chytí a přináší jí a ona ji znovu hodí … A tak se to opakuje mnohokrát.
Pokud orel po určitou dobu a opakované házení větvičku pokaždé chytí, tak si ho vybere samice jako otce pro svá ptáčata.
Pak stavějí vysoko na skále hnízdo z tvrdých prutů a máma a táta se začínají trhat ze sebe zobáky peří. S ním lemují hnízdo, dělají ho měkkým a teplým.
Orlice klade vajíčka do tak měkkého a teplého hnízda, poté inkubují svá ptáčata. Když se objeví, rodiče je zakrývají tělem, dokud se neposílí. Chrání je křídly před deštěm, před spalujícím sluncem, nosí jim vodu, jídlo a ptáčata rostou. Peří začíná růst, křídla a ocas sílí.
Pak matka a otec vidí, že je čas …
Táta sedí na okraji hnízda a začíná ním třást a mlátit křídly, aby vyrazil peří a zůstal jen tuhý rám větví.
A ptáčata sedí v tomto tvrdém hnízdě a nechápou, co se stalo: máma a táta byli předtím tak láskyplní a starostliví. Máma někam letí, chytí rybu a posadí se asi pět metrů od hnízda, aby ptáčata viděla a začíná jíst tuto rybu.
Ptáčata sedí v hnízdě, křičí, pískají, nechápou, co se stalo, protože předtím bylo všechno jinak.
Co dělat? Chcete jíst, musíte se dostat z hnízda.
A pak ptáčata začínají dělat pohyby, které nikdy předtím nedělala. Nedělala by je dále, kdyby jim rodiče nosili jídlo a vodu. Ptáčata se začínají lézt z hnízda.
Hnízdo stojí na skále, neohrabané ptáče, ještě nic neví, z tohoto svahu padá a letí do propasti. A pak táta (ten, kdo kdysi chytil větvičky) spěchá dolů a chytí ptáče na zádech. Zvedá ho do nepohodlného hnízda a všechno začíná znovu. Ptáčata padají a otec je chytí.
A v jednom z okamžiků pádu začne ptáče dělat pohyb, který nikdy předtím neudělal, a začne létat. Takto orli učí svá ptáčata. A jakmile orel začne létat sám, rodiče ji vezmou s sebou a ukáží místa, kde se ryby nacházejí. Už mu je nenosí v zobáku.
Toto je velmi dobrý příklad toho, jak musíme své děti vychovávat duchovně i fyzicky. Je důležité, abychom je nepřeexponovali v teplém hnízdě a nepřekrmovali ryby. Ale musíme je naučit létat, věnovat tomu svoji sílu, čas, moudrost a dovednosti!
PŘIPOMÍNÁME: PTÁK NA VIDEU MLUVÍ JAKO ČLOVĚK A MAJITELKA SE ČERVENÁ STUDEM: CO PROZRADIL MAZLÍČEK
Artur Štaidl, syn zesnulé zpěvačky Ivety Bartošové a zesnulého hudebníka a skladatele Ladislava Štaidla, se…
Eliška Balzerová se po delší době ukázala ve společnosti a znovu potvrdila, že věk je…
Česká hudební scéna zažila nečekané setkání. Dvě výrazné osobnosti, Dara Rolins a Helena Vondráčková, se…
Herečka Tereza Ramba, známá z filmů Vlastníci a Zápisník alkoholičky, byla hospitalizována na infekčním oddělení…
Finský metalový kytarista Timo Tolkki prohlásil, že Karel Gott měl nemanželského syna, kterého údajně zplodil…
Oskar Hes, oblíbený účastník letošní řady StarDance, opět pobavil své fanoušky vtipným videem ze zákulisí.…