Matka manželky dala svůj byt staršímu synovi, ale sama se přestěhovala na chalupu

Trochu načrtnu situaci: je mi 37 let, manželce je 35 let. Žijeme v manželství 7 let a vychováváme naši 3letou dceru. Moje žena je mladší dítě v rodině. Já jsem také mladší dítě v rodině, takže vím, co je láska k „prvorozenému“ a tak dále.

Já jsem vlastně v životě sám a manželka se za to dlouho zlobila na maminku, ale pak si prostě zvykla. Vše zhoršila jedna situace, kdy jsme se dozvěděli, že tchyně ustoupila dvoupokojový byt a sama se přestěhovala na chalupu.

Přestěhovala se totiž na chalupu, protože jí to tam už delší dobu láká. Byli jsme velmi rozhořčeni, protože by také nevadilo přijímat dividendy, a obecně je to nespravedlivé. Ale to nejzajímavější začalo později.

V létě je v domě dobře, když je teplo. Ale ve skutečnosti dům není vůbec připraven na celoroční bydlení: střecha místy zatéká, okna jsou stará, septik musí být vykopán, protože toaleta je jen venku, neteče voda – a tam je celý seznam nuancí.

My s manželkou máme vlastní chalupu, rodiče nám na svatbu darovali pozemek a já za 5 let jsem postavil nám malý dům. A tedy najednou matka mé manželky, pani Procházková, žádá mě o pomoc vybavit svůj dům:

– Udělej to jak můžeš, nepotřebuji nic luxusního!

Jestli je moje žena taková hodna, já se tedy hned zeptal:

– A proč o to staršího syna nepožádáte? Vždyť právě kvůli němu jste se odstěhovala z bytu!

Na co jsem dostal velmi soucitnou odpověď:

– Vždyť on neustále pracuje, nemá čas!

To byla velmi zajímavá odpověď. Já mám také dost náročnou práci, ale podle tchyně jsem prostě svobodný umělec. Samozřejmě mohu pomoci se střechou a dohodnout se, že septik levněji vykopou, ale přiznám se upřímně, nemám absolutně žádnou touhu.

PSALI JSME: OTÁZKA BYDLENÍ DĚTÍ NENÍ PROBLÉMEM JEJICH RODIČŮ

PŘIPOMÍNÁME: „MANŽEL NEMÁ ŽÁDNÉ ZLOZVYKY, NENÍ HRUBÝ, VYDĚLÁVÁ DOBŘE. NO TAK CO TI CHYBÍ”