Manžel přestal doma pomáhat a já mu odmítla vařit: Jak jsme se málem rozvedli kvůli jedné větě jeho rodičů

A proč jsem jen navrhla manželovým rodičům, aby k nám na nějakou dobu přijeli na návštěvu?! Samozřejmě, že všechno šlo normálně: přivezli potraviny, pomáhali uklidit a vařit, ještě před odjezdem dali peníze.

Ale jeden malý okamžik zničil celou naší idylku a další manželský život. Po večeři Tomáš, můj manžel, jako obvyklé myl nádobí. Když to uviděli jeho rodiče, začali žertovat, že pracující hlava rodiny by se neměl zabývat ženskými záležitostmi.

Manžel se hned zamyslel. Sama jsem umyla nádobí a dělala to po celou dobu, když u nás byli příbuzní. Ale po tom, co oni odjeli Tomáš se nějak změnil.

Uvařila jsem večeři a dala nádobí do dřezu a po jídle jsem tam přidala vidličky a talíře. Jako obvykle jsem požádala svého manžela, aby umyl nádobí a já mezitím uklidila v pokojí. A on mi řekl: „Tohle není chlapská záležitost,“ a odmítl mi pomoct!

Samozřejmě, že jsem se urazila a málem jsem plakala. V emocích jsem mu řekla:

– Dobře, když už máme taková pravidla, tak zítra odejdu z práce a budu hospodyňka. Ty budeš vydělávat pro nas dva a já budu dělat ženské věci.

– Žádný problém! – odpověděl mi podrážděně Tomáš.

Zatímco jsem myla nádobí, trochu jsem se uklidnila. Přemýšlela jsem, o tom, že nechci odejít z práce. Jsem v ní spokojená. Pak jsem měla jiný nápad, jak ponaučit svého manžela. Druhý den manžela čekala prázdná pánev, protože jsem vařila jen pro sebe a už jsem večeřela. Na jeho otázku ohledně jídla jsem mu ukázala na ledničku. V kontejneru zůstala trocha zeleniny, vejce a kus slaniny:

– Dobrou chuť! Po sobě ale umyj nádobí, jinak ho prostě vyhodím. Připomenu ti, zlato, taky pracuju a večer si chci odpočinout, ne dělat domácí práce. Takže polovina těch záležitostí je teď na tobě.

Moje slova ho zřejmě hodně zaskočila, protože nádobí zůstalo špinavé. Taky jsem dodržela slovo, a prostě vyhodila nádobí do koše. Po týdnu takové praxe začal v domě nedostatek nádobí, čaj se musel pít už z vinných sklenic.

Večeřela jsem zeleninou a ovocem, manžel jedl v kavárně. O víkendu jsem navštívila svou maminku a Tomáš se spokojil s pizzou. Mimochodem, krabice z pod ní jsem krásně skládala v rohu, protože odpadky také odmítal vynášet. Takže jsem si udělala individuální odpadkový koš, který jsem ráno pravidelně vyprázdnila a šla do práce.

Uplynuly další dva týdny. Moje večerní „ovocná strava“ dala své výsledky, výrazně jsem zhubla. Ušetřené peníze rychle našly uplatnění, utratila jsem je za nový šatník. A tak jdu domů, celá v optimistickém rozpoložení s hromadou balíčků s módním oblečením, aniž bych tušila, jaké „překvapení“ mě čeká doma.

Už ze dveří jsem ucítila vůni smaženého masa, všimla jsem si na chodbě čistě umytých podlah. A také nějaká žena zpívala… Jdu do kuchyně a vidím jak Tomáš spokojeně sedí před již vyprázdněným talířem a tak dychtivě se dívá na jistou osobu, která v docela odhalujících šatech vesele poletovala po mé kuchyni! Když si mě můj manžel všiml, řekl s potěšením:

– Seznam se s Taťánou, opravdovou vílou v kuchyni. Teď pro mě bude vařit několikrát týdně. Za to budu platit sám, ale za úklid budeme platin spolu každý rovným dílem. Za dnešní úklid mi dej 700 korun. Tady je šek na nové nádobí, které jsem koupil.

Byla jsem z toho všeho velmi překvapená. Ale když jsem shromáždila veškerou vůli v pěst, dala jsem peníze a tiše řekla:

– Tání, díky za pomoc. Ale v budoucnu nepotřebuji vaše služby. Můžete uklidit polovinu bytu, a já budu dělat pořádek na svém místě. Můžete vymezit oblast páskou, lanem, čím chcete. Zlato, pokud jde o nádobí, můžu si ho koupit sama, co potřebuji. Tak si ho zaplať sám. Užijte si večer!

I když navenek jsem se zdála klidná, uvnitř se mi všechno třáslo a srdce mi zrádně rychle bušilo. Celou noc jsem nemohla usnout. Uvědomovala jsem si, že naše manželství se rozpadá a důvodem je banální nedorozumění.

Každý z nás vydělává dobře, přirozeně jsme unavení v práci. Ale proč bych měla dělat domácí práce sama, když jsme na stejné úrovni? A přesto to začalo jedním bodavým komentářem tchána. Ať si manžel dělá, co chce, ale už beze mě.

Ale moje úvahy pokračovaly i druhý den, až do víkendu. Pak jsem se rozhodla, že se odstěhuji do pronajatého bydlení blíž do práce a s jistotou jsem si sbalíla kufry.

– Někam jedeš? Jak dlouho? – když viděl kufry, zeptal se téměř bývalý manžel.

– Navždy! Přejí ti šťastný svobodný život ve společnosti s hospodyní. Nejsem spokojena s tím, co se děje u nás v rodině, a proto podávám žádost o rozvod. Nebudu po práci dělat domácí práce a uklízet po tobě, když ležíš před televizí. Je to nespravedlivé! Taky pracuju a jsem také unavená. Připomenu ti, že od začátku jsme se dohodli, že vše budeme dělat společně.

Byla jsem přeplněna emocemi, nevydržela jsem a rozplakala se. Tomáš se posadil vedle mě a mlčel, zřejmě se snažil vstřebat to, co jsem mu řekla.

Najednou se ozval telefonát, tchyně volala přes Skype. Okamžitě si všimla mé zarmoucené tváře a zasypala mě otázky. Na nic jsem nedokázala odpovědět, a tak manžel vzal notebook a otočil ho k sobě. Snažil se matku uklidnit, že jsme v pohodě.

Pak tchyně přešla do kuchyně. To, co jsme uviděli na pozadí bylo pro nás oba překvapením. U dřezu stál táta manžela a vesele myl nádobí, něco přitom vesele zpíval.

Tomáš řekl tátovi něco podobného, co on řekl, když byl na návštěvě. A otec klidně prohlašuje, že skutečnému muži nikdo nemůže nic přikázat. Když chce umýt nádobě, tak ho myje.

Poté jsme se s manželem dlouho o tom všem mluvili. Oba jsme uznali, že to trochu přehnali. Od tohoto dne se vše změnilo, vše bylo jako dříve, před komentářem tchána. Ale teď mě trápí jedna otázka: zda mohu znovu věřit svému manželovi, jako předtím, na 100%?

PSALI JSME: MACRONOVI SE SETKALI S JUSTINEM BIEBEREM A JEHO MANŽELKOU: HAILEY SI ZVOLILA NEVHODNÉ ŠATY

PŘIPOMÍNÁME: JAK BĚHEM VÝLETU NEBO DOVOLENÉ SE CHRÁNIT PŘED KOMÁRY, ANIŽ BYSTE MUSELI ZA TO UTRÁCET PENÍZE