Máma mě přesvědčila, abych pustila mého bratra a jeho rodinu do svého bytu, zatímco jsem byla pryč: Když jsem se vrátila domu, tak oni odmítli se vystěhovat

Mám mladšího bratra. Rozdíl není tak znatelný – jen tři roky, ale moje matka vždy zdůrazňovala, že on je mladší, což znamená, že pro něj musí být všechno nejlepší a co nejdříve. Musím říci, že bratr toho využíval od dětství.

Jaksi rychle jsem si uvědomil, že pokud sám všeho nedosáhnu, pak pro mě v tomto životě nic nesvítí. Proto jsem po škole vzdal vzdělání a začala pracovat od úplného dna. Postupně jsem se dostala nahoru, dosáhla vedoucích pozic, do dvaatřiceti let už získala vzdělání a koupila si byt. Byla jsem na sebe neuvěřitelně pyšná.

Takže zatímco jsem budoval kariéru, splácela půjčku na byt a dělala vše pro svou budoucnost, můj bratr se stihl oženit, mít dvě děti a žít se tchýní. On a jeho manželka neměli vlastní bydlení, neměli peníze na pronájem, takže manželé nejprve žili s rodiči. Vydrželi tam jen šest měsíců, pak si mladá rodina šla do pronájmu a žila, jak vím, dost dobře špatně, dokud se nestal první dekret.

Bratr se stal jediným živitelem rodiny, matka se pravidelně stěžovala, jak těžké pro něj to je. A pak se stalo nečekané: oni znovu otěhotněli. Potom rodiče z obou stran přispěchali na pomoc mladé rodině. Pomáhali už skoro všechny.

Teď je ale synovcům pět a dva a půl a manželka z mateřské dovolení nikam nespěchá. Bratr mluví o třetím dítěti. Tady i naše matka byla šokována. Bratr ale poté vysvětlil, že chtějí porodit další, a pak vzít všechny peníze za dítě a investovat do domu. Pokud jde o mě, plán je velmi nedomyšlený, ale poradců bylo dost i beze mě.

V té době jsem měla spoustu práce ve svém zaměstnání. Otevřeli jsme novou pobočku v jiném regionu, začali od nuly, a tak se rozhodli mě poslat na dlouhou služební cestu abych tam vše udělala jak má být. Služební cesta měla trvat zhruba rok.

Tuto informaci jsem sdílel v rozhovoru s matkou. Tak mě matka požádala, abych pustil bratra a rodinu do mého bytu, aby přestal platit nájem a trochu ušetřili peněz.

– Pro tebe to také bude klidnější, že byt bude pod dohledem, vždyť se může stat cokoliv. Je to výhodné pro vás pro oba.

Bratr nabídku přijal s nadšením, poděkoval a slíbil, že vše bude v naprostém pořádku.

Ve finále jsem strávila na služební cestě ne rok, ale téměř dva. Celou tu dobu jsem nebyla doma. Mám v bytě bratra s jeho rodinou, a k rodičům jsme jet nechtěla. Ke všemu, jsem měla opravdu mnoho práce.

Když se načasování mého návratu vyjasnilo, zavolala jsem bratrovi a upozornila ho, že je načase, aby si hledal bydlení. Měl na to tři měsíce. Ujistil mě, že všemu rozumí a že do mého návratu domu se vystěhují. Blíže k příjezdu jsem několikrát připomněl, a on mě přesvědčil, že je vše v pořádku.

Když jsem dorazil domů, ukázalo se, že vše není tak optimistické. Nikdo se nikam nepohnul, a zřejmě ani neměl v úmyslu.

V té době se můj bratr stal otcem třetího dítěte, začali stavět dům, který, jak jsem pochopil, táhl všechny prostředky a samotný proces šel dost pomalu. Proto mi bylo řečeno, že se nemohou odstěhovat, nemají peníze na to, aby pronajali se bydlení.

První den jsem byla v šoku a strávila noc u rodičů. Maminka se mi aktivně snažila vypláchnout mozek, vysvětlila mi, že jsem nezadaná a můj bratr má děti. Prozatím mohu žít s nimi nebo si pronajmout byt a můj bratr se odstěhuje, jakmile dokončí stavět dům.

Ale takové řešení mi nevyhovovalo. Bydlet s rodiči nebo si pronajímat byt, když mám vlastní, je nesmysl. Ano, a stavba mého bratra může pokračovat takovým tempem dalších deset let. A já vlastně také plánuji založit rodinu, ale ne za takových podmínek.

Dala jsem svému bratrovi tvrdé ultimátum, že buď do dvou týdnů vyklidí můj byt, nebo ho vystěhuji s policií. Nejsou tam registrovaní, nemají práva na můj byt, takže je vystěhují dost rychle.

Máma, když se to dozvěděla o mém rozhodnutí, udělala skandál, nazvala mě sobeckou a řekla, že mě nechce vidět ve svém domě. Takže jsem si musela na dva týdny pronajmout byt. Ale po stanoveném čase v bytě nikdo nebyl. Klíče bratr hodil do schránky, a napsal rozzlobenou SMS, stejně jako moje matka a snacha.

Samozřejmě můj byt v dost špatném stavu, ​​ale s tím jsme počítala. Stejně jsem plánovala dělat opravy, takže to mě netrápilo. Ale moji příbuzní se mnou nyní nekomunikují, i když co jsem jim udělala?

PSALI JSME: „NO PŘECI NEMŮŽU POZVAT HOSTY DO SVÉHO JEDNOPOKOJOVÉHO BYTU“: TCHYNĚ SE CHYSTÁ OSLAVIT VÝROČÍ U NÁS

PŘIPOMÍNÁME: TAXIKÁŘ MĚ OHROMIL: I PO ODBORNÝCH LEKCÍCH JSEM NIKDY NEDOSTALA TAKOVÉ RADY