Jak slova včas řečena hlasem matky zachránila školačku před nenapravitelným

Lela pomalu snídala, i když už se všichni doma šli po svých zprávách. Z nějakého důvodu nechtěla jít do školy, zejména proto, že nebyla připravena na lekci. Chtěla zůstat doma, podívala by se na oblíbený seriál bych doma, dokonce jí přišla zpráva, že na první hodinu je náhrada.

Pan Výrostko když zjistí, že Lela neudělala domácí úkol, bude strašně zuřit. Byl to velmi přísný učitel.

Dívka se pořádně zamyslela a rozhodla se, že nepůjde na první hodinu v škole. Lela si krájela ovoce, zapnula počítač, a pak uslyšela doschnutí dveří.

– Lelo! Proč nejsi ve škole? – dívka slyšela chraplavý hlas, sotva se podobající její mamě.

– Břicho mě bolí…

– Rychle batoh do ruky a běž. Jestli nestihne na první hodinu, nevím, co z tebou udělám.

Lela musela se rychle sbalit a jít na fyzičku. Ona vyběhla na chodbu, aby se rozloučila s mámou, ale bylo tam prázdno.

Po škole se dívka vracela domů se svou kamarádkou. Najednou zvedla oči a všimla si u svého domu obrovského množství hasičských vozů. Udělalo se jí špatně. Její luxusní dům se proměnil v hořelou skládku.

– Lelo, holčičko, jsi v pořádku. Díky Bohu, že jsi v pořádku. Všechno shořelo — plakala maminka.

V tu chvíli přišel otec a objal je. Lela plakala a řekla mámě:

– Mami, kdybys dnes ráno nepřišla domů a nenutila mě jít do školy, tak bych…

– O čem to mluvíš, dcerko? Ráno jsem nebyla domů, odešla jsem, když jsi ještě spala.

PSALI JSME: BABIČKA OD NAROZENÍ SE STARÁ O VNUKA, ANIŽ BY VĚDĚLA, ŽE NENÍ JEJÍ VLASTNÍ

PŘIPOMÍNÁME: ČARODĚJKY: ŽIVOTY HERCŮ PO VÍCE NEŽ DVACETI LETECH