Jak sedmnáctiletému chlapci hledali chůvu

„Tady, seznam se,“ řekl táta a kývl na neznámou ženu, „tohle je tvoje nová chůva – teta Simona.“

Maximilián se na otce zmateně podíval: „Tati, je mi 17 let! Jaká chůva?“

Žena stála mírně opřená o stěnu a přenášela pohled z muže na chlapce. A jeho otec znovu zopakoval:

„Teta Simona, nezapomeň. Zopakuj to!“ – A odešel, aniž by čekal na odpověď.

Otupělý chlapec se podíval na dámu, která byla klidná jako stojatá voda, zdálo se, že ji v této situaci nic nevyvede z míry. Pak se rozhodl, že jí bude ignorovat, ať si dělá, co chce.

Chůva seděla naproti a zeptala se:

„Tvůj otec – je takový k tobě vždycky? Hlídání dětí, kontrola…“

„To mě nikdy nenapadlo,“ řekl chlapec. Teta se zdála být přiměřená. – „Musel být uražený, že jsem mu vyhrožoval žalobou.“

Žena zvedla obočí:

„Žalobou? Co ti udělal? Jsi ještě dítě a chceš žalovat svého otce.“

„Nejsem dítě! Jsem dospělý a svobodný člověk! A on mě ponižuje, nutí mě vynášet odpadky, zakazuje mi poslouchat hudbu na plnou hlasitost. Zrušil mi kapesné, když jsem ho přestal poslouchat, a já nemám čas se plazit s hadrem po domě a chodit s ním na venkov, mám jen jedno mládí a měl bych skutečně studovat, uplatnit se, vytvářet si sociální vazby do budoucna.“

„Sociální vazby?“

„Ano! A obecně by měl existovat trest za potlačení osobnosti. Patřím k nové generaci, staré metody zde neplatí! S domem na vesnici se neobtěžujte, brambory stojí v obchodě pár drobných. Tedy haléře.“

„Aha,“ – usmála se chůva sarkasticky, ale chlapec ironii neslyšel. „Nedával ti tvůj otec zabrat? Ublížil ti někdy fyzicky?“

Chlapec se zasmál: „V žádném případě!“ Jeho otec se ho v životě ani nedotkl. Maximilián nevěděl, co je to řemen nebo pohlavek a ani jednou nedostal výprask.

Žena mu řekla o procesu a on se z toho hned dostal. „Samozřejmě se mě nikdy ani nedotkl. O čem to mluvíš?“

„Zajímalo by mě, co měl můj otec na mysli a jak chcete vychovávat dospělého muže. Jsem zvyklý žít svůj život tak, jak se mi to líbí. Házím ponožky kam chci, nadávám. A co se mnou uděláte? Přečtete mi pohádku? A když vás štípnu?“

Chlapec natáhl ruku k ženině stehnu, ale Simona mu ji náhle chytila.

Za chvíli ležel obličejem dolů, nemohl se hýbat, bolelo to. Žena vytáhla Maxovi pásek z kalhot a on už věděl, co je to bičování. Kopla vyjícího drzouna nohou, postavila se nad něj a zcela lhostejně řekla:

„Budeš mi vykat. Pamatujte si, že se jmenuji Simona Plíšková. Pracovala jsem v trestaneckém ústavu pro mladistvé, pak jsem přešla do speciálního ústavu pro bohaté parchanty, které bylo třeba přivést k rozumu. A víš, měla jsem takové výsledky, že jsem začala být zvána k obtížným případům soukromě.“

Odmlčela se, aby upevnila dojem, a pak dodala:

„Nenech se zmást, nejsi složitý případ. Jsi obyčejný kretén, nikdo, nic zvláštního. Ale ty budeš dokonalý. I za šikmý pohled tě porazím vlastním páskem.“

„Půjdu k soudu!“

„Běž, miláčku. Řekneme soudu, že zlatý chlapec, sen každé dívky ve škole, má chůvu. Nezapomeň u soudu ukázat svůj zadek jako důkaz. Teď si zvedni ponožky a ukliď si pokoj!“

„Nevím jak.“

„Naučíš se to, pomůžu ti.“

Teta Sima vyšla k rodičům zmrzlým v přízemí a usmála se: „Máte krásné dítě! A brzy bude dokonalé.“

PSALI JSME: JAK ŽIJE DCERA PREZIDENTA ÁZERBÁJDŽÁNU, MATKA TŘÍ DĚTÍ A BÝVALÁ MANŽELKA SLAVNÉHO ZPĚVÁKA LEYLA ALIYEVOVÁ

PŘIPOMÍNÁME: TEREZA SI MYSLELA, ŽE JI MANŽEL MILUJE, ALE NARCISTICKÝ JAKUB VEDL DVOJÍ ŽIVOT