Do autosalonu vstoupila žena nad 60 let. Střídmě oblečená a váhavě se zastavila u vchodu. „Paní, pravděpodobně jste si spletla dveře. Lékárna je poblíž,“ drze řekla prodejkyně Anna a otočila se

Prodejkyně Anna se líčila před zrcadlem, a tak nevěnovala pozornost štíhlé dívce, která nesměle vešla do jednoho z nejdražších autosalonů ve městě.

„Promiňte, na koho se mohu obrátit? Jsem stážistka,“ zeptala se.

Anna jen mávla rukou někam na stranu a otočila se. Manažer Josef přistoupil k dívce a vysvětlil, co má dělat. Lenka začala pracovat a pomalu si prohlížela zaměstnance autosalonu. Anna pokračovala v líčení rtů.

Do autosalonu vstoupila klientka. Byla to žena nad 60 let. Střídmě oblečená a dokonce vystrašená se váhavě zastavila u vchodu. Anna na ni nereagovala.

„Ukaž klientce něco,“ požádal Josef.

„Je to klientka? Co si u nás může koupit za svůj důchod?“ odpověděla prodejkyně.

Důchodkyně však dodala si odvahy a obrátila se na Annu: „Chtěla bych podívat se na auta,“ řekla váhavě.

Prodejkyně však vrhla na klientku posměšný pohled a řekla: „Máte dost peněz?“

„Trochu mám. Chci si vybrat“

„Paní, pravděpodobně jste si spletla dveře. Lékárna je poblíž,“ drze řekla Anna a otočila se.

V očích ženy byly slzy a ona se prudce otočila a spěchala k východu. Důchodkyně sedla na lavičku vedle autosalonu a rozplakala se. Josef viděl všechno, co se stalo, a následoval ji. Přistoupil k ženě a soucitně se zeptal: „Opravdu jste si chtěla koupit auto?“

„Ano, chtěla jsem. A kde jinde jsou autosalony, kde mi mohou pomoci?“

„Počkejte! Pojďte se mnou. Pomůžu vám,“ řekl muž.

Zatímco Josef ukazoval paní Věře auta a vyjmenovával všechny jejich vlastnosti, vyprávěla mu svůj příběh.

Její jediný syn, který žil v jiném městě, zemřel už dávno. Vychovávala ho bez manžela. Měl manželku a syna. Když Pavel zemřel, snacha se dlouho nevdávala, vychovávala syna sama. A pak potkala dobrého muže, který nahradil chlapci otce. Žena ale svého vnuka viděla jen zřídka. Nemohla je často navštěvovat. S vnukem mluví po telefonu a přes Skype.

„Svého vnuka velmi miluji, je podobný svému otci,“ řekla důchodkyně a osušila si slzy.

Ukázalo se, že všechny ty roky paní Věra hromadila peníze. A teď je vnukovi 18 let, a tak se babička rozhodla, že mu připraví dárek – auto k narozeninám. Přišla tedy do autosalonu vybírat.

„Nebojte se, mám peníze,“ a žena řekla částku, kterou se jí podařilo nahromadit. „Ukažte mi, prosím, auta, na která budu mít dost peněz.“

Stážistka Lenka, která sledovala tuto scénu, se odvážila a nesměle navrhla prodejkyni: „Anno, klientka platí v hotovosti. Můžeme jí dát slevu?“

„Nemáme žádné slevy,“ drze řekla Anna.

„Možná zavoláte ředitelce salonu a zjistíte to?“ stážistka trvala na tom.

Anna změřila Lenku arogantním pohledem, ale přesto dostala telefon a vytočila číslo. Jaké bylo její překvapení, když telefon zazvonil z Lenčiny kabelky. Ale klidně ho zvedla a řekla: „Haló. Poskytněte slevu!“

A pak se podívala na vzrušenou Annu, která hořela studem, a řekla: „Máte padáka!“

O hodinu později byl nákup dokončen. Spokojená paní Věra spěchala domů, aby řekla vnukovi dobrou zprávu.

Josef byl v šoku. Samozřejmě věděl, že majitelkou jejich autosalonu je mladá žena, ale nedokázal si ani představit, že je taková. Lenka řekla, že je jí 25, miluje auta, je bývalou automobilovou závodnicí. Jednou vyhrála závod a získala za něj cenu, kterou investovala do prodeje aut. Nyní vlastní řetězcem autosalonů, kam někdy přichází, aby se ujistila, že všichni její zaměstnanci jsou slušní lidé. Anna dostala výpověď, ale Josef povýšil.

PSALI JSME: JAK KLUK DAL DRZÉ SPROSŤAČCE VE FRONTĚ ZA VYUČENOU

PŘIPOMÍNÁME: „PŘIŠLA JSEM SE OMLUVIT ZA SVÉHO SYNA. VÍM, ŽE VÁM DÁVÁ MÁLO PENĚZ. CHCI TI POMOCI,“ TCHYNĚ MI PODALA OBÁLKU