Adoptovali jsme si dceru a pak i své vlastní dítě porodili: „Vím, že už mě nepotřebujete“

Aleně bylo 28 let. Byla to trochu baculatá holka, ale vůbec ji to netrápilo. Manžel miloval každý její kilo navíc, proč se pak trápit a vyčerpávat se dietami? Stavěli vztahy na rovnosti. K úplnému štěstí jim chybělo jen dítě.

Prošli všemi vyšetřeními, vyzkoušeli IVF, ale žádný výsledek nebyl. Třetí pokus byl úspěšný, ale miminko se brzy přestalo vyvíjet. Alena tomu nechtěla věřit, chtěla křičet bolestí na celý svět. Ona byla ze všeho už velmi vyčerpána a život se jí zdál mizerný.

– Co kdybychom adoptovali dítě? – nabídl manžel.

— Dobře. Stejně už nemáme šanci — zašeptala skrz slzy Alena.

Prošli všemi procedurami a nakonec se stali rodiči pětileté princezny. Holčička se rychle přizpůsobila nové rodině, ale Alena s manželem ji příliš rozmazlovali. Neměli žádné zkušenosti, poslouchali rady přátel a spolupracovali s psychologem, aby vychovali zdravé dítě ve všech smyslech.

Alena milovala Michalu. Dcera byla šíleně talentovaná, na její obrazy se dalo dívat věčně. Péče o dítě pomohla ženě rozptýlit myšlenky na těhotenství a zhubnout.

Jednoho dne, když Alena se probudila, cítila malátnost. Vyšla do kuchyně a sklouzla po zdi. Chudák Michalka si myslela, že máma umírá, a zavolala tátu. Všechny společně jeli do nemocnice na vyšetření. A co slyšeli od lékaře?

— Gratulují. Jste těhotná!

Překvapivě těhotenství probíhalo velmi snadno. Tří dny po porodu byla Alena propuštěna domů spolu s dcerou. Když překročila práh bytu, uviděla, že Michala sedí s balíčkem věcí a pláče.

– Dcerko, kam to jdeš? – ptala se Alena.

– Už mě nepotřebujete. Máte dceru a mě vrátíte zpět do sirotčince, – rozplakala se Michalka.

– Kdo ti řekl takovou hloupost?

– Sousedka zespodu…

Alena dceru objala a vysvětlila jí, že ji za žádných okolností nikomu nedá. Žena představila Michalce malou sestru a řekla, že v budoucnu budou určitě nejlepšími přáteli. A zatímco je malá, je třeba se o ni starat.

Nebohá dívka se přitiskla k matce a řekla:

– Mami, miluju vás nejvíc na světě. Určitě ti budu pomáhat s péčí o Pavlínku!

Celou noc Michalka objímala novorozenou sestru. Pomáhala jí krmit, koupat, dokonce i plenky sama měnila. V rodině zavládla skutečná idyla.

Uplynuly roky.

Holky si hrály na hřišti a Alena s Tomášem se na ně dívali

– Lásko, možná bychom si měla pořídit ještě syna.

– Jakým způsobem?

– A to je jedno, vždyť cizí děti neexistují.

PSALI JSME: 60 LET LIDSTVA VE VESMÍRU: KOLIK LIDÍ ZÚČASTNILO NETYPICKOU AKCI V BRNĚ

PŘIPOMÍNÁME: PŘEDVOLEBNÍ DÁREČEK ČI PŘEDVOLEBNÍ KAMPAŇ: PROČ OPOZICE JE PROTI ZVĚTŠENÍ PENZI DŮCHODCŮ PŘED NADCHÁZEJÍCÍMI VOLBAMI