Tchyně nám odmítla pomoci s koupí bytu, bylo důležitější synovi koupit auto. Ale chce s námi žít

Je mi 37 let, jsem dlouho a šťastně ženatý. Moje žena se ke mně přestěhovala do mého jednopokojového bytu. A přivezli jsme do tohoto bytu našeho staršího syna z porodnice.

Ještě před svatbou jsme se rozhodli, že potřebujeme větší byt. Ale koupě jsme museli odložit. Nebylo dost peněz, tvrdě jsem pracoval, ale moje žena byla na mateřské dovolené a byly věčné nepředvídané výdaje.

Problém byl v tom, že mi zamítli hypotéku.

Jednoho dne jsem ale dostal šance přestěhovat se do většího bytu.

Kolega naléhavě prodával trojpokojový byt, velmi výhodné. Zbývá asi 300 000 najít a přestěhovat se. Už jsem měl slušnou částku peněz uspořenou, ale těchto chybějících 300 000 nám vše ničilo. Nechtěl jsem propásl tuto šanci, byla velmi výhodná.

Nebylo si od koho půjčit. Ale věděl jsem, že moje tchyně má tyto peníze. Pracuje a šetří si důchod. Manželka byla podruhé těhotná, takže jsme se rozhodně museli přestěhovat!

Chystal jsem se vrátit peníze, takže se nepředpokládaly žádné problémy. Není zlepšení podmínek bydlení pro její dceru dostatečným důvodem pro krátkodobé půjčení peněz? Za pár měsíců bych naspořil 300 000.

Rozhodnutí tchyně

Byl jsem šokován, když jsem uslyšel kategorické odmítnutí. Tchyně řekla, že plánuje koupit auto mému švagrovi. Její starší syn nechtěl pracovat, bral peníze od matky, možná proto pracovala až dosud.

Měl auto, ale řídil jen zřídka. Ne příliš módní, ne příliš drahé, ale mohl by řídit mnoho dalších let. Ale František chtěl nové.

Nevím, proč nebylo možné odložit koupi nového auta švagra na maximálně šest měsíců. Je to trochu škoda, ale to je její peníze. Pomohli mi v práci. Půjčili požadovanou částku.

Neurazil jsem se, jen jsem vyvodil důsledky: ke své tchyni se chovám slušně, ale nic neočekávám.

Ale život je vtipálek. Nedávno přišla a začala žádat o bydlení s námi: začala se hádat se svým synem. V jeho bytě probíhají opravy a přestěhoval se k ní – a po něm začal nepořádek a dívky, tchyně nemůže v noci spát.

„Ale koupila jste mu auto! Můžete v něm nocovat. Nic osobního. Pokusila jste se nás nechat v jednopokojovém bytě, takže si myslete, že žijeme stále v jednopokojovém bytě.“

PSALI JSME: TCHYNĚ SE MNOU UŽ DVA TÝDNY NEMLUVÍ, POTÉ CO JSEM ODMÍTLA UVOLNIT SEDADLO A SEDLA JSEM SI NA JEJÍ MÍSTO V AUTĚ

PŘIPOMÍNÁME: TCHYNĚ NIJAK NEPOMÁHÁ S VNOUČATY: NEUSTÁLE LÉTÁ DO ZAHRANIČÍ