Кdyž mladík našel na pláži dopis v láhvi, nedokázal si představit, že to změní celý jeho život: odpověděl na vzkaz a dostal neocenitelný dárek

V roce 1967 Robinovi Beeverovi bylo 15 let, když on se procházel po pláži v Západní Africe, kde žil s otcem diplomatem, kteří pracoval ve velvyslanectví USA. Pak si všiml hromádky řas a dřevin vyhozených na břeh. V jedné takové hromadě ležela lahev, která se třpytila na slunci. Právě ta láhev upoutala pozornost teenagera.

Když se Robin přiblížil, uviděl láhev whisky, ve které něco leželo. Chlapec se ji pokusil otevřít, ale nepovedlo se mu to. Pak ji vzal domů, aby ukázal matce. Doma dokázal otevřít láhev a uviděl, že uvnitř je vzkaz.

„Jmenuji se Gesta Martensson, jsem ve švédském obchodním námořnictvu. Shodil jsem tu láhev z lodi obchodního námořnictva, která se plavila nad rovníkem poblíž střední Afriky.“ bylo napsáno v dopise z roku 1965.

Autor dopisu přidal adresu svého domu ve švédském městě Göteborg, aby ten kdo najde jeho zprávy mohl napsat dopis. Robin to udělal. V dopise upřesnil, že je mu 15 let, trochu napsal o sobě, o své rodině a také o tom, jak a kde lahev našel.

Martensson byl nadšený, že se jeho dopis někdo našel, ale bylo mu už dvacet. Proto si moc nechtěl dopisovat s puberťákem. Tehdy předal Robinův dopis mladší sestře své ženy, čtrnáctileté Saye Kuparinenové žijící ve Finsku.

Dívka netušila, že manžel její sestry vyhodil lahev z lodi, ale po vyslechnutí tohoto příběhu, s radosti napsala chlapci odpověď. Ve svém dopise Saya, která plynně mluvila pouze německy, napsala ve svém jazyce o sobě, škole, rodině, přátelích i životě ve Finsku.

Po obdržení odpovědi byl Robin nadšený z perspektivy komunikace s dívkou z jiné země a začal psát nový dopis. Tak uplynulo mnoho let, kdy Robin a Saya byli v kontaktu a stali se blízkými přáteli.

Za ten čas, Rodin se hodně stěhoval do různých zemí kvůli práci svého otce, ale nezapomínal psat své kamarádce. On jí psal anglicky a ona odpovídala německy. Věděl, že s ní může mluvit o čemkoliv.

„Vždycky jsem cítil, že jí můžu napsat. Nikdy jsem to neříkal nahlas, ale cítil jsem, že mezi námi nějaké duchovní pouto,“ říká Robin.

Poprvé se setkali až po 36 letech dopisování, v roce 2003. Robin přiletěl do Helsinek, kde ho Saya potkala na letišti spolu s manželem a dcerou. Oba se cítili nejistě, ale to rychle přešlo, a oni si začali povídat jako nejlepší přátelé. Robin nějakou dobu žil spolu s rodinou Sayi, a tak se dozvěděl o finské lázni a místní kuchyni a brzy se vrátil domů.

Znovu se potkali až po deseti letech, kdy za ní opět přijel na návštěvu, ale tentokrát celou rodinou. Teď je Beever sám ženatý a má dvě děti. Ale oni i nadále komunikovali pomocí e-mailu a videohovoru.

„Dopisujeme si už skoro 55 let. Během této doby jsme se změnili z veselých puberťáku na zodpovědné starší lidi. A vím, že zůstaneme dobrými přáteli i dál— “ řekl Robin.

PSALI JSME: MUŽ NAŠEL STAROU LÁHEV: V NÍ VŠAK NEBYLA TEKUTINA, ALE DOPIS Z JINÉHO SVĚTA

PŘIPOMÍNÁME: KIMBERLY BYLY ODEVZDANÉ POZNÁMKY, KTERÉ NAPSALA ONA A JEJÍ BRATŘI PŘED TŘIATŘICETI LETY. NAŠLI JE STAVITELÉ VE ZDI STARÉHO DOMU