Vychovala jsem tři děti a lituji toho: Celý život jsem strávila jejích výchovou a teď v důchodu si na mě nikdo nevzpomněl

Dobrý den, jmenuji se Markéta. Teď je mi 63 let a žiji úplně sama, přestože mám tři děti a vnoučata.

Můj manžel odešel z rodiny, když nejmladšímu synovi byly teprve čtyři roky. Nejdůležitější je, že trval na narození třetího dítěte. Když jsem porodila nejmladšího, už jsme měli dvě děti, syna a dceru, takže jsem pochybovala zda zvládneme ještě třetí dítě. Nakonec mě manžel přesvědčil a já souhlasila.

Tři děti v domě, to je těžké. Neustále pleny, nemocnice, školky, školy a další problémy. Výsledkem bylo, že můj manžel byl unavený z takového života a našel si mladou ženu která neměla děti, a já zůstala sama, se třemi dětmi a spoustou problémů.

Ano, samozřejmě, že alimenty platil, ale peníz stejně nestačilo. Navíc s výchovou nepomáhal, vždyť měl novou rodinu.

Každopádně se mi ale podařilo dát dětem vzdělání a slušně je vychovat. Můj nejstarší syn žije v zahraničí. Dcera se vdala a přestěhovala se do jiného města. A mladší pracuje jako novinář takže pořád je na služebních cestách.

Teď už jsem v důchodu a jsem úplně sáma. Abych alespoň trochu rozjasnila svou samotu, šla jsem pracovat do obchodu, kde mohu mluvit s kupujícími. Do práce chodím s radostí, tam alespoň na chvíli zapomínám na svou samotu.

Občas se ohlédnu zpět, vzpomenu si na minulost a uvědomím si, jak jsem svůj život prožila. Celá moje minulost je spousta dětských nemocí, bezesných nocí, problémů se školou a neustálého strachu o děti.

Teď si myslím, že kdybych porodila jen jedno dítě, žila bych ve své potěšení. A manžel by možná neodešel. A co teď, roky jsou pryč a já jsem zůstala s ničím a změnit něco už je příliš pozdě.

PSALI JSME: “RODINA MĚ UŽ OKŘIKOVALA, ABYCH NA NĚ NEKŘIČEL“: FRANTIŠEK NEDVĚD, KTERÝ BOJUJE S RAKOVINOU, SDĚLIL DOBROU ZPRÁVU

PŘIPOMÍNÁME: „POSTUP OČKOVACÍ KAMPANĚ JE NEPŘIJATELNĚ POMALÝ“: WHO JE ZNEPOKOJENA ŠÍŘENÍM KORONAVIRU V EVROPĚ