To mám ale tchyni: Nejdřív nás nechala bydlet ve svém bytě a teď po nás chce, abychom v jejím bytě provedli opravy jako odměnu za pobyt

Před dvanácti lety začala moje tchyně s manželem žít v Praze. Koupili si zde byt. Můj manžel v té době ještě chodil do školy.

Koupili si pěkný, velký třípokojový byt. Ale za celé ty roky tam ani jednou neprovedli žádnou opravu. Proč? Já nevím!

V bytě bydlelo několik důchodců a byt rozhodně potřeboval opravy. Tapety byly v hrozném stavu, stejně tak vodovodní potrubí a linoleum bylo příšerné – všude díry.

Ale za celých těch dvanáct let manželovi rodiče svůj byt nikdy nezrekonstruovali.

Před měsícem jsme se s manželem Alexandrem museli přestěhovat k jeho rodičům.

Faktem je, že splácíme hypotéku na byt, který stavíme, a já jsem nyní ve třetím měsíci těhotenství. Pronajímali jsme si byt. Nyní však potřebujeme našetřit peníze na rekonstrukci našeho rozestavěného bytu. Na porod a oblečení pro dítě je potřeba hodně peněz.

Rodiče nám proto navrhli, abychom zůstali u nich.

„Ušetříte spoustu peněz!“ řekla tchyně.

Souhlasili jsme a nastěhovali se. Žili jsme dobře. Tchýně a tchán nás neobtěžovali. S manželem jsme byli stále v práci. Tchyně a tchán jsou nyní v důchodu. Tchán tráví hodně času v garáži. Pak jde s tchyní nakoupit potraviny. Nemají žádné zdravotní problémy a mají velmi dobré důchody.

Nevím, proč už tolik let nezrekonstruovali byt, ve kterém bydleli. Opravdu se jim v takových podmínkách líbilo? Nikdy neměli problémy s penězi.

A pak najednou tchyně řekla:

„Než se dítě narodí, musíme zrekonstruovat náš byt! Stropy potřebují vybílit, je třeba dát nové tapety. A samozřejmě musíte zasklít balkon a všude položit novou podlahu! A pak se musí vyměnit vodovodní potrubí! A neškodilo by pořídit si také novou koupelnu!

Na konci března se mi narodí dítě. Ještě asi půl roku budeme muset zůstat u mých rodičů. Dokud nebude dokončena stavba našeho bytu.

Ale nemáme v plánu rekonstruovat dům mých rodičů.

Vše je o penězích. Splácíme velmi vysokou hypotéku. A navíc máme spoustu peněz na utrácení. Proto jsme odmítli rekonstruovat byt mých tchánů.

„Ale no tak! Koupíte si nejlevnější tapetu, navíc bílení stropů není žádný problém! No, a na podlahu můžete použít linoleum, to nestojí tolik!“

Manžel se snažil matce vysvětlit, že oba pracujeme a nemůžeme udělat renovaci sami. To znamená, že musíme najmout profesionály. A to vše je velmi nákladné.

Ale tchyně řekla:

„Proč nám nepřijedou na pomoc rodiče tvé ženy? Je nás tu hodně a můžeme to tu zrenovovat za týden! A až se dítě narodí, všechno bude v pořádku! Všichni vždycky renovují, než se narodí dítě! Pak si můžete koupit kočárek a postýlku a není to příliš drahé. Ale byt musíte zrekonstruovat!“

Ale já s ní nesouhlasím. Proč to neudělali dříve? Zdá se mi, že tchyně chce pod záminkou péče o vnuka jen rekonstruovat svůj byt. To jsem jí řekla. A moje tchyně neřekla ne. Řekla:

„A co když ano? To budou vaše životní náklady! Neplatíš nájem, ale bydlíš s námi!“

Myslím si ale, že platba za služby a oprava bytu jsou úplně jiné částky.

Mnohokrát jsme s manželem navrhovali, aby tchyně platila část nákladů na služby, ale ona to vždy odmítla.

A nyní přišla s těmito opravami. Odmítáme se na něm podílet. Ale nevíme, jak dlouho to vydržíme. A vůbec bych neměla být těhotná pod takovým tlakem…

PSALI JSME: LUCIE VONDRÁČKOVÁ PROMLUVILA O SVÝCH CITECH: FANOUŠKŮM UKÁZALA DOJEMNÝ SNÍMEK SE SVÝM SYNEM

PŘIPOMÍNÁME: JAK SLOVA VČAS ŘEČENA HLASEM MATKY ZACHRÁNILA ŠKOLAČKU PŘED NENAPRAVITELNÝM