Tchyně přijela objasnit vztahy se snachou, a v domě syna už byla jiná žena

Paní Petrovová nastoupila do vlaku a těžce si povzdechla, jet k synovi musí dva dny, to je velmi dlouhá doba! Ona z domu řídká vychází, jen do obchodu a zpět, a nejde jen o pandemii, ale obecně, nemá ráda když je kolem mnoho lidi.

Ve vlaku vyprávěla spolujezdkyní, starší ženě, jaký má se synem a jeho ženou vztah. O vnučce nezapomněla říct a ukázat fotografii.

S dětmi komunikovali jen přes Skype, a to zřídka. A pak oni náhle přestali volat. Tak paní Perovová si uvědomila, že je něco špatně, a šla za synem na návštěvu, bez varování.

O dva dny později jela paní Petrovová na adresu svého syna. Ona byla velmi nervózní, když zazvonila na dceře, a někdo začal otevírat. Ta „někdo“ se ukázala jako neznámá dívka ve věku pětadvaceti let.

– Dobrý den, kdo jste? Kde je Mirek? – zeptala se paní Petrovová.

– Mirek brzy přijde, – řekla zmateně dívka. – Kdo jste vy?

– Jsem jeho máma! – odpověděla paní Petrovová. – Mohla byste jaké jít dovnitř?

Bez čekání na odpověď vtrhla se žena do předsíně s taškami. Doma byl klid, ani Lenka, ani Dášeňka, snacha a vnučka, doma nebyli. Na chodbě nejsou ani dětské věci. Paní Petrovová se na dívku otazně podívala.

– Hned přijdu, vteřinku! – dívka si nasadila sandály a vyšla z bytu s telefonem v ruce.

Brzy se objevila dívka v doprovodu Mirka. Ten se zděšeně podíval na matku a objal ji.

– Mami, co to jsou za překvapení? – zeptal se Mirek. – Proč jsi neřekla, že jedeš k nám?

– Nemáš čas mi říct dvě slova! – řekla matku. – Něco jsem nepochopila. kde je tvoje rodina? Kde je Lenka s Dášou?

– Nevím kde jsou. S Lenou jsme se rozvedli už v únoru. A já už jsem měsíc ženatý s Luckou. Teď je ona moje rodina.

– Chci vidět Dášeňku! – paní Petrovová se zalila slzami. – Jak jsi mohl? Máš dceru! Jak jsi mohl připustit, že se vám rozpadla rodina? A proč to přede mnou tak tají? Jsem snad tvůj vrah?

– Ne, mami. Řekl bych ti to, ale o něco později! – Mirek už byl znatelně nervózní. – Nadlouho jsi přijela? No tak, teď oslavíme tvůj příjezd.

Blíž k večeru, kdy se večeřelo, neustále visela trapná pauza. Lucie se styděla své tchyně a mlčela, sklopila oči, paní Petrovová pravidelně vzlykala a Mirek byl nervózní. Rozhovor se nelepil.

Ráno Mirek si vzal dovolenou v práci, aby ztrávil čas s matkou, ale ta trvala na tom, že pojede domu.

Když ji syn doprovodil na vlak, řekl:

– Mami, brzy k tobě přijedeme na návštěvu!

– Nedělej to! – odpověděla žena. – Nepřijmu tvou novou ženskou, radši vezmi Dašeňku a přijeď s ní! Proč bych měla chtít u sebe člověka, který zničil rodinu?!

Urazil se, nepřijede. Možna je to k lepšímu.

PSALI JSME: „OSUD TĚ POTRESTÁ“: VĚTA, KTEROU ŘEKLA PORODNÍ ASISTENTKA, SE PRO NI STALA PROROCKOU

PŘIPOMÍNÁME: KDYŽ MŮJ MANŽEL SE PŘIBLÍŽIL K NOVOROZENÝM TROJČATŮM, SOTVA JSEM STÁLA NA NOHOU