Rozhodla jsem se rozvést a rodiče jsou neústupně proti. Dokonce odmítli poskytnout dočasné bydliště, zatímco my vyměníme byt

Po mnoha letech utrpení a přemýšlení jsem se nakonec rozhodla rozvést. Byla jsem strašně unavená z obtížné existence manželství, které podkopávalo mé duševní zdraví a nutilo mě pít sedativa.

Požádala jsem, abych dočasně žila s dítětem u svých rodičů, kteří žijí v prostorném třípokojovém bytě. Dočasně – to znamená půl roku, zatímco otázka výměny a opravy bytů bude vyřešena. Rodiče však odmítli: „Nedáme souhlas s tvojím rozvodem, a pokud se přesto rozhodneš, nespoléhej na nás.“ Argument: „Mami, jsem s ním nešťastná“ – se nepovažuje za platný. „Ten muž nepije, nekouří, nezvedá ruku, nikdy neřekl hrubý slovo, práci má dobrou, plat také, co ještě potřebuješ?!“ – říká máma.

Ano, nedostatek nevýhod je již považován za hlavní výhodu. Možná neřekl hrubá slova, ale taky neřekl laskavá slova a své matce nemůžete říct o všech těch odporných komentářích.

Plat, říkáš? Existuje něco takového, vysoký plat a povýšení. Pouze on utrácí tento plat podle libosti: dnes si koupí kuře, zítra začne opravovat koupelnu – radit se a rozhodovat se společně – to není v jeho pravidlech. Obecně nemám žádnou stabilitu. Aby dal dítěti peníze na zimní boty, je třeba to ještě prokázat a argumentovat.

Vdala jsem se, abych se s ním měla lépe než samá. A teď mám neustálý stres. V tomto vztahu se ztrácím. A mnoho lidí takto žije celý život a řídí se zásadou: „Jiní jsou ještě horší“ nebo „dítě potřebuje otce“.

Proč se soustředit na nejhorší případy? Proč dítěti ukazovat takový příklad rodiny, kde se rodiče sotva navzájem tolerují, ale ze strany to vypadá, že „všechno je slušné“? Je to lepší být sama, ale svobodná a šťastná.

PSALI JSME: MAROŠ KRAMÁR SI TĚSNĚ PO ROZVODU POŘÍDIL LUXUSNÍ VILU: JAK VYPADÁ UVNITŘ

PŘIPOMÍNÁME: ŽENICH SE DOTKL ŠATŮ NEVĚSTY A BYLA TO VELKÁ CHYBA. ŽENY SI JSOU JISTÉ: PO TAKOVÉM ČINU NA NĚJ ČEKÁ POUZE ROZVOD