Rodiče žádají, aby se ke mně nastěhovali, ale nechci na ně utratit všechny své peníze

„Je mi už čtyřicet let a žiji v Římě. Mám manžela a malého syna. Moji rodiče žijí v malém městečku. Od nich neustále slyším, jak nikdo se on něj nepostará.

Chci říct, že mám takový šťastný život díky těžké práci. Kdysi navrhla jsem rodičům, aby se se mnou přestěhovali, ale Řím se jim nelíbil. Chtěli být blíže k moři. V té době jsem takové peníze neměla.

Nyní se všechno změnilo. Je možné, že je to kvůli věku.

Kamarádky doporučují, abych se vzdala myšlenky pomoci rodičům.

Říkají, že mi nepomáhali, tak proč bych je teď měla podporovat a šetřit doslova na všem. Jsou si také jisti, že moji příbuzní jsou velmi arogantní lidé. A bolí mě duše: Chci je pozvat, ale chápu, že je to plné vážných následků.

To vše lze nazvat zradou, když nechci převzít odpovědnost za své staré rodiče, kteří nyní potřebují péči?

PSALI JSME: ŠKOLAČKU VYHODILI Z VYUČOVÁNÍ KVŮLI ODVÁŽNÝM ŠATŮM: JAK NA TO REAGOVALI RODIČE DÍVKY

PŘIPOMÍNÁME: ROZHODLA JSEM SE ROZVÉST A RODIČE JSOU NEÚSTUPNĚ PROTI. DOKONCE ODMÍTLI POSKYTNOUT DOČASNÉ BYDLIŠTĚ, ZATÍMCO MY VYMĚNÍME BYT