Proč většina lidí učí malé děti úplně spatně

Napsala jsem několik článků o dětské deprivaci jako jedné z příčin poruch vývoje dítěte, navíc závažných poruch, jejichž počet v současném světě roste. V tomto tématu budu pokračovat, ale chci odbočit k jedné velmi důležité poznámce.

Vývoj dítěte ovlivňuje naprosto vše. V kojeneckém věku dítě postrádá smyslové prožitky, vyvíjí se ve sterilním plastickém světě, později si buď buduje smyslovou obranu, nebo naopak tyto vjemy divoce vyhledává – od olizování prstů až po mlácení hlavou o zeď. Místo toho, aby celé hodiny komunikovalo s matkou, dostane do rukou hračku. A jakmile tyto ruce našlo, dítě aktivovalo svůj vizuální analyzátor na úkor sluchového a mělo potíže s porozuměním slyšitelné řeči. Nesmí lézt a tak sedí pouze v ohrádce, nesmí padat a tak necítí své tělo, a proto je nemotorné a nepozorné.

Věci, o kterých jsme vůbec neuvažovali jako o smysluplných ovlivňují vývoj, a to velmi vážně. Na základě toho bych ráda vyvodila další závěr – životní prostředí může škodit a může být i nejlepším vychovatelem. Vždycky píšu a říkám pravidla by se neměla učit! Neměli byste dítě ve dvou letech posadit ke stolu a učit ho písmenka, aby v šesti letech umělo číst. Pokud s tím začnete v šesti letech, bude umět číst úplně stejně jako dítě, kterému jste se vysmívali ve dvou letech.

Nemusíte si vynucovat akci instrukcemi u stejně jemných dvouletých dětí. Dítě úplně neposlouchá rodiče a řve, když ho k něčemu donutíte. Naléhavě ho vložte do ohrádky, co, teď bude tak! Jak to, že nic nedělá?! Bude si také ve škole dělat, co chce?! Rodiče mají za zlé první a zatím jediné co dítě umí, snaží se jej naléhavě formovat, učit a vzdělávat.

Rodiče věří, že v pěti letech bude dítě koukat na jejich ústa a dělat jen to, co se mu řekne. Samé si sedne ke stolu a namaluje koně přesně podle návodu, místo aby barvu rozmazalo po stole a po sobě. Zeptá se: „Co je to za písmenko? A jaké je to číslo? Kolik je tři plus dva?“. Ve dvou letech dítě musí dělat jen to, co chce, musí poznat možnosti svého těla, vlastnosti materiálů, hranice světa. Nic z toho ještě nezná, že všechno dělá poprvé! Ono ví nejlépe, co potřebuje.

Ano, ve věku jednoho až pěti let je třeba dítě naučit sociálním normám. A když říkám nechte dítě, ať se rozvíjí samo, vím to lépe! Často slýchám rozhořčené „No jistě, a ať snídá a obědvá, kdy chce, a nechodí spát“. Mimochodem, mám spoustu otázek k moderní mateřské školce. Velmi mnoho v ní odporuje zákonům vývoje dítěte, ale každodenní rutina – to prostě ne. Dětem se mnohem lépe pracuje v přehledné struktuře. Tady je snídaně, tady oběd, tady procházka a tady je moje polička na boty. To je jen k vývoji toho, co má dělat!

Zodpovědně prohlásit – nejhorší věc, kterou můžete udělat pro vývoj dítěte do pěti let je naučit dítě jednat podle pokynů. Po žebříku lezte pouze podle pokynů. Kreslete pouze podle obrázku…

Správné aktivity pro batole jsou hora hlíny, kterou můžete zmačkat a udělat do ní díry. Role tapety a několik plechovek barvy, které smíchané dohromady poskytnou oku lahodící výsledek. Hudební nástroje, na které může kliknout sem a zatřást tam. A ujistěte se, že máte po svém boku nadšeného dospělého. Tvarování, kreslení nebo hraní. Jen ukazuje, jak to můžete udělat, ale nic nevnucuje. Takové činnosti jsou nejrozvojovější – protože hrají na hlavní struny dětské duše – touhu napodobovat a touhu učit se zkušenostmi.

A ne sedět u stolu a třídit podle barev, věřte mi, dítě se to naučí v každodenním životě. Obecně se vše naučíte – ano, ano, dokonce i čtení. Ano, ano, i bez školního vzdělání. Ano, a také počítání. A tvary. Není se co učit, šestimístné číslo, 33 písmen. Dvouleté dítě tím nemusíte obtěžovat, má lepší věci na práci.

Učitelem je prostředí, učitelem je život. Ale!!!! Vše výše uvedené platí POUZE pro pravidla! Pouze dítě, jehož vývoj probíhá tradiční cestou. Mou osobní bolestí jsou neustálé pokusy rodičů a pedagogů učit pravidlům u stolu a snažit se „dohnat“ k výjimečnému dětství každodenním životem. Nemluví ve třech letech – no tak si přečti víc knih!!! Nerozumí řeči – no, říkáte všemu kolem.

Upřímně řečeno, zvláště milí učitelé, rodiče si mohou odpustit. Kde je logika? Vidím to jen v jedné věci s pravidly je to jednodušší. Instagram je plný bloggerů – učitelů, kteří údajně učí. Protože učit pravidla je jednoduché. Doma je to dobré a u stolu to není špatné, i když nudnější. Je to krásný pohled, Instagram jde nahoru, publikum tleská. Výjimečná dívka se vás nevzdá bez boje a nebude se usmívat.

Nemusíte učit pravidla. Zvláštní dítě se musí UČIT. Čím závažnější je stav, tím více je potřeba, tím více HODIN denně se měří při výuce dítěte. S cíli, s úkoly, s plánem. Pokud z každodenního života, z prostředí není včas osvojeno to, co by mělo být osvojeno – pak je to problém. To znamená, že je třeba věnovat více času a úsilí. To znamená, že musíte intenzivně učit. A tato metoda u dětí nefunguje.

Norma má svůj vlastní způsob. Speciální vývoj jde svou vlastní cestou. A tyto způsoby se mohou shodovat pouze tehdy, pokud je přístup přiměřený věku a stavu.

PSALI JSME: JAK ŽIJE SVOBODNÝ OTEC S 5 DĚTMI PO 6 LETECH

PŘIPOMÍNÁME: “MYSLÍM, ŽE JSEM NIKDY NEVĚDĚLA, JAK MOC JSEM CHTĚLA DCERU”: KAROLÍNA KURKOVÁ PROMLUVILA, JAK SI UŽÍVÁ MATEŘSTVÍ