“Proč bych měla dávat nevlastnímu bratrovi auto, vždyť ho můžu používat sama”: Máma se mnou přestala mluvit, když jsem řekla ne

Byla jsem dost stará na to, abych pochopila důvod rozvodu svých rodičů. Ve třinácti letech už děti vědí o životě všechno a já jsem dokonale chápala, co má na mysli strýc Simon, který nás často navštěvoval, když byl táta v práci.

Táta to samozřejmě zjistil

Sama jsem mu to řekla a doufala, že se ten protivný soused přestane pod každou záminkou plížit kolem a zírat na mě vykulenýma očima. Táta by mámě odpustil, to jsem si byla jistá! Až na to, že máma hádku překroutila tak, že rozvod byl nevyhnutelný.

Strýc Simon se na mě podíval ještě uznaleji, protože díky mně se k nám mohl nastěhovat natrvalo. Na druhou stranu se na mě matka zlobila a stále mi neodpustila. Cítila jsem, že neplánuje přijít o otce a všechny výhody, které jí přináší manželství s ním.

O pár let později se narodil můj bratr a máma se mě zbavila, teď byl středobodem pozornosti právě její novorozený syn Lukáš. Byla jsem dost velká na to, aby ze mě udělali chůvu, myčku nádobí, a uklízečku – ale nevadilo mi to. Malé dítě se ničím neprovinilo, takže jsem se o něj starala, jak nejlépe jsem uměla, a matka s otčímem to brali jako samozřejmost.

Jak se mi podařilo držet krok se studiem, už ani nevím. Obětovala jsem své přítelkyně, svou první lásku. Věděla jsem, že když budu ztrácet čas a zůstanu bez vzdělání, tak se od matky neodtrhnu a budu věčným sluhou.

Ale podařilo se mi vyjít s rozpočtem, začala jsem brzy pracovat na částečný úvazek, přestěhovala jsem se na ubytovnu a pak si pronajala byt. Po univerzitě jsem zůstala v domácí kanceláři a moje kariéra se rozjela. Doma jsem už nebyla vítaná, Lukáš byl pro mou matku jednička a ona se po mateřské dovolené ani nevrátila do práce.

Maminka Lukáše rozmazlovala a on si vždy troufal na všechno, a téměř vždy mu to i prošlo. Vdala jsem se, splácela jsem hypotéku a uvažovali jsme s mužem o druhém dítěti, když se objevila moje matka…

Sama zazvonila u dveří, dokonce přinesla balíček sušenek k čaji! Něco nevídaného. Řekla mi, že Lukáš konečně dostal práci, ale přemýšlí o tom, že s ní skončí.

„Je to dlouhá cesta, dcero, potřebuje auto. Jste ochotni se ho vzdát?“
Rozlila jsem si čaj. „Jak to myslíš, se ho vzdát?“

Maminka spráskla ruce, kde se berou peníze! Jsem sestra, vydělávám peníze, musím pomáhat bratrovi. V rodině máme dvě auta, moje a manželovo. Takže bychom měli dát jedno mému bratrovi. Nech může pracovat.

Máma se vrátila s prázdnýma rukama, myslím, že osmnáctiletý kluk se obejde bez auta, kde se bere ta její domýšlivost?

PSALI JSME: „VRÁTILA JSEM SYNA JEHO MATCE, NEVYDRŽELA JSEM TU KONKURENCI“

PŘIPOMÍNÁME: MUŽ VYHRÁL V LOTERII TÉMĚŘ MILION DOLARŮ A DAL PENÍZE PŘÁTELŮM A CIZINCŮM: JAK VYSVĚTLIL SVŮJ ČIN