Přiznání muže: Žiju se ženou, kterou nemám rád

Žít s ženou, kterou nemiluješ je mnohem pohodlnější, klidnější a jednodušší než s tou, ke které cítíš lásku. Vysvětlil proč.

Všechny rozmary nemilované tě moc nezajímají.

Necítíš se provinile, když místo toho, abys poslouchal její příběh o práci, posloucháš zprávy v televizi za jejími zády.

Její stížností, ti téměř neubližuji a proto ona sama si to dává za vinu a jde jako prví se usmiřovat. Koneckonců, usmíření vždy nehledá ten, kdo je vinen, ale ten, jehož pocity jsou silnější.

Nejsi zklamaný.

Její neúspěchy, chyby, trapnosti se tě moc nedotknou. Je to její život. Samozřejmě, že když požádá o pomoc, pomůžeš ji.

Nejsi žárlivý.

Pokud jí někdo věnuje pozornost, pak jen chladně pozorujete její chování a „zkoušíš“ její morálku. A běda jí, pokud tu zkoušku neprojde nebo neprojde dostatečně sebevědomě — „žárlení“ na chladnou hlavu, ovládání hněvu, je rafinované umění a potěšení.

Někdy ale přijde pocit bezvýznamnosti a slepá ulička. Opravdu celý můj život byl pro toto!?

A při pohledu do jejích očí se chce ze všech sil křičet – přestaň! Co děláš? Jdi pryč, nemrhej na mě životem! Nestojí to za to. Nejsem zlý, nejsem tvůj nepřítel, ale prostě tě nemiluji! Nejsem tvůj!

Ale v jejích očích není žádná hrůza, neslyší to, o čem si myslíš a prostě ti věří. A ty mlčíš.

Žít s nemilovanou ženou je pohodlné a klidné.

PSALI JSME: MAMINKA SEDMI DĚTÍ VYPADÁ FANTASTICKY: JE TĚŽKÉ UVĚŘIT V TO, KOLIK JE JÍ LET

PŘIPOMÍNÁME: KDYŽ MÁM ČAS, TAK CHODÍM DO BYTU SYNA A SNACHY, ABYCH TAM UKLIDILA U PŘIPRAVILA JÍDLO: SNAŠE VŠAK SE TO VŮBEC NELÍBÍ