Přijďte se rozloučit s babičkou: Ale nemám babičku

„Už to nemůžu vydržet,“ křičela Hana své matce.

„Nemůžeš? Nikdo tě tu nedrží! Sbal se a vypadni!“

„To je také můj byt! Nezapomeň, že jsem zdědila část po otci a sama rozhodnu, kam a kdy odejít!“

„V tomhle rozhovoru nebudu pokračovat, jdu do práce a do večera máš čas se uklidnit!“

Matka vyšla ze dveří a Hana zůstala v bytě sama. Maminka byla vždycky složitý člověk, ale poté, co zemřel otec, všechno se zhoršilo. Doma byly pořád skandály. Haně bylo už 27 let, ale její matka věřila, že ví lépe, jak by měla dcera žít.

Když se dívka pokoušela přestěhovat do pronajatého bytu, matka předstírala nemoc, i když ji hodinu před tím vyhazovala z bytu. Tentokrát se Hana rozhodla, že to už nevydrží, a začala si balit věci. Ale najednou doma zazvonil telefon.

„Ahoj, Marie! Slyšíš mě?“ zeptal se ženský hlas.

„Máma šla do práce, zavolejte večer.“

„Nemůžu večer. Řekni jí, že její matce je opravdu špatně, ať se přijde rozloučit.“

„Jaká matka?“

„Jsi Hana?“

„Ano.“

„No, její matka, tvá babička.“

Hana nechápala, co se děje. Matka řekla, že Hanina babička zemřela před mnoha lety, byla to nepříjemná a nevrlá žena. Hana si zapsala adresu babičky a začala volat matce, aby jí všechno vysvětlila. Místo srozumitelné odpovědi však dostala jen křiky.

Hana si pomyslela, že to je to, co nyní tak potřebuje.

Dívka se rychle sbalila, naložila do auta a odjela na zadanou adresu. Cesta trvala několik hodin.

Z domu vyšla malá, ale velmi čiperná stařenka. Nevypadala jako umírající žena a Hana si pomyslela, že její babička je mistrovský manipulátor. Ukázalo se však, že to byla sousedka, která jí, aniž by pozdravila, začala dávat cenné pokyny, že by bylo dobré umýt babičku, uklízet dům a dát jí peníze.

„Prosím, ani si nejsem jistá, jestli tu zůstanu. A na vině je sama babička. Zničila život mé matce a nyní čeká na pomoc. Co si myslela, když to dělala?“

Stařenka se ohromeně podívala na Hanu a vyprávěla jí krátký příběh o její matce.

Babička velmi milovala svého manžela a dceru, ale muž měl milenku a opustil rodinu. Bylo těžké být svobodnou matkou. Nehladověly, ale nemohla splnit všechny rozmary své dcery. Neměla šperky, módní oblečení, nový batoh každý rok a byt ve městě.

Za to byla Marie neustále uražena a brzy ji začala nenávidět. Po absolvování školy jí řekla, že nenávidí matku za to, že je chudá, že je to její vina, že otec opustil rodinu a ony tak žily a že teď ona není její matka …

Hana se bála vstoupit do domu a podívat se své babičce do očí …

PSALI JSME: BABIČKA PŘITISKLA K HRUDI MALOU TAŠKU S VĚCMI A PLAKALA, KDYŽ SI MYSLELA, ŽE JI SNACHA VEZE DO PEČOVATELSKÉHO DOMU

PŘIPOMÍNÁME: STARŠÍ DCERA MĚ NEUSTÁLE OBVIŇUJE, ŽE JSEM JÍ NEKOUPILA BYT A JÁ NEVÍM CO MÁM DĚLAT V TÉTO SITUACI