Příběh ze života: „Vzal si mě, aby nevzpomínal na bývalou. Jaký hloupý nápad“

Říká se, že k druhému člověku se musí chovat tak, jak by si přál, aby se k tobě choval. Tento rozsudek ale zřejmě potřebuje pozměňovací návrhy. Ne vždy se k tobě lidé chovají tak, jak se k nim chováš. To se stalo v mém životě.

Od dětství jsem byla neuvěřitelně hladová po lásce. V pravém a přenosném slova smyslu. Vyrůstala jsem v bohaté rodině, máma a táta byli věčně zaneprázdněni prací a přijímáním vážených hostů. Nikdo se o mě nestaral.

I když jsem přišla za mámou, hned našla důvod, proč odejít z pokoje. O otci vůbec není co říct. Chladný typ s zkamenělým výrazem nespokojenosti na tváři. Vždycky jsem snila, že vyrostu, potkám svého muže, bude mě milovat víc než cokoli jiného.

Chtěla jsem od vesmíru něco extra? Jen lásku. Moje první manželství se konalo, když mi bylo 23 let. Máma osobně přivedla mého manžela domů a řekla mi, že je to skvělý kandidát na roli manžela. Nebránila jsem se, začali jsme komunikovat a po půl roce jsme se s Tomášem vzali. Byl to ale jeden obyčejný účetní, který ve své kariéře příliš úspěšný nebyl.

Milovala jsem Tomáše upřímně, ale on byl ke mě vždy chladný. Není to divné, protože jakmile můj otec zkrachoval, Tomáš okamžitě požádal o rozvod a ukradl mé šperky. Jak se ukázalo, Tomáš byl se mnou kvůli penězům, nic víc.

Tehdy jsem ještě nebyla zklamaná z lásky. Myslela jsem si, že je to jen taková souhra okolností, nic víc. Ve 29 letech jsem se seznámila s Vítem, bylo mu 30 let, byl rozvedený stejně jako já, manželka ho podváděla s jeho kámošem. Vít se rozvedl pod tlakem maminky. Z nějakého důvodu jsem si myslela, že zraněný pták v podobě Vita a já můžeme být šťastní. Rok po seznámení jsme se s ním vzali. Myslela jsem, že když ví, co je láska, tak mě bude milovat víc než cokoliv jiného.

Z mé strany jsem byla velmi upřímná s Vitem, milovala jsem ji až do ztráty pulsu. Snažila jsem se být perfektní ženou. Naše manželství skončilo po roce a půl. Volala mu exmanželka, že ho stále miluje. Vit se sbalil a odešel navždy. Jak se ukázalo, nikdy mě nemiloval, jen se mě snažil nahradit nepřítomností milované v životě. Teď prostě nevěřím v lásku. A vztah už nechci. Možná je to moje chyba, že prostě neumím správně milovat.

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „SOUSED MÁ VLASTNÍ AUTO, ALE ROZHODL SE, ŽE MŮJ MANŽEL JE BEZPLATNÝ TAXIKÁŘ“

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „MŮJ MANŽEL SI DOPISUJE S MILENKOU. JÁ ALE NEMŮŽU NIC DOKÁZAT“