Příběh ze života: „Soused má vlastní auto, ale rozhodl se, že můj manžel je bezplatný taxikář“

V létě jsme s manželem často na chalupě. Dříve jsme v sousedství neměli nikoho, ale nedávno si ten pozemek koupili, takže máme nového souseda.

Od prvního dne začal muž aktivně organizovat své území. Hned první den se s námi seznámil a večer už požádal o službu.

– Odvez mě prosím na autobusovou zastávku? Nedojdu tam, jsem tak unavený, — řekl manželovi.

Manžel odvezl. Od té doby za námi soused chodil pořád. Navíc se rozhodl, že Andrej je taxikář zdarma. Jakmile manžel jede do města, naskočí do auta. A pak se vyptává, když se vrací, aby s ním jel na chalupu a neztrácel za autobus.

Skromnost tam ani nevoní. Buď prosí odvézt na chalupu, pak prosí jet na trh nebo do obchodu. A můj manžel je ten typ člověka, který neumí říct ne. V důsledku toho jsme pro potřeby nového souseda utratili plnou nádrž.

Zpočátku jsem si myslela, že je tak chudý, a tak jsem mlčela. Ale pak jsem ho viděla úplně z druhé strany.

Šel jsem nakoupit do města. Poblíž obchodu se zeleninou jsem se zadívala na drahé zahraniční auto. Můj manžel o takovém autě dlouho snil. Jak mě překvapilo, když jsem viděl z něj vystoupit souseda.

– Jak se ti líbí moje nové auto?

– Ale pěkné! Slyšel jsem, že sis koupil chalupu? Kdy budeme slavit?

– No tak v sobotu.

– Super. Odvezeš nás tam? Nakoupíme potraviny, abychom je nemuseli tahat autobusem.

– Ne, na chalupu nejezdím autem. Cesta je tam špatná. Jsem blázen, abych ničil svoje auto?

– Jak se tam dostaneš?

-
 Mám tam sousede, oni mě vozí. Za benzín peníze neprosí, takže je to i úspora! – zasmál se soused.

Bylo mi z těch slov špatně. Když jsem přišla domů, řekla jsem to manželovi. Chtěl udělat skandál, ale nabídla jsem mu nějakou pomstu. Jak ale poučit drzého souseda? Máte nějaké nápady?

PSALI JSME:PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „MŮJ MANŽEL SI DOPISUJE S MILENKOU. JÁ ALE NEMŮŽU NIC DOKÁZAT“

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „TCHYNĚ ONEMOCNĚLA A VZALI JSME JI K SOBĚ. A TEĎ UDĚLALA PROHLÁŠENÍ, KVŮLI KTERÉMU JI ANI NECHCI VIDĚT“