Příběh ze života: „Dovolil jsem příbuzným, aby žili v mém bytě, zatímco jsem byl v zahraničí. Když jsem se vrátil, čekalo mě velké překvapení“

Narodil jsem se ve městě. Tam zůstal bydlet, a tak si koupil byt. Malý, ale velmi pohodlný a útulný. I do centra je to velmi blízko. Nějak se mi to nedařilo s osobním životem, tak jsem se rozhodl jet na půl roku do zahraničí. Tak bych si vydělal peníze a svět by viděl a našel sám sebe.

A pak přišli moji příbuzní. Oni sami jsou z vesnice, která je nedaleko, a velmi žádali, aby zůstali v mém bytě, dokud nebudu doma. Řekl jsem si, že o byt bude postaráno, i oni svoje záležitosti vyřeší. Ale kdybych věděl, jak to dopadne, tak bych do toho rozhodně nešel.

Jet jsem si vydělávat peníze, protože jsem si myslel, že můj dům je nyní pod dohledem. Před návratem do vlasti jsem volal sestře. Chtěl jsem ji varovat, protože se mi plány trochu změnily. Dal jsem rodině dva týdny na stěhování. A pak začalo to nejzajímavější.

Údajně souhlasili, ale když jsem přijel, nemohl jsem otevřít dveře vlastního bytu. Zámek byl jiný! A tak jsem zůstal až do večera u dveří, protože nikdo nezvedal ani telefon. A tak, když se začalo stmívat, příbuzní se konečně objevili. Nechtěli se odstěhovat, to jsem pochopil hned. I když řekli: „Odstěhujeme se, ale trochu později.”

Takto žijeme spolu už tři měsíce. A slyším to samé, že brzy se vystěhují. I když sám tomu už nevěřím.

Tak jsem z laskavosti pomohl příbuzným a teď je nemůžu vystěhovat. Přestěhoval se k dívce, se kterou se seznámil na internetu ještě ze zahraničí. Sama nyní žije s rodiče v bytě. Je jasné, že novopečené tchýní a tchánovi se to nelíbí. A já jim to nedokážu vysvětlit.

A co mám dělat? Rodinu z bytu nevyhodím násilím nemůžu, mají děti. K soudu půjde také jen v krajním případě.

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „MANŽEL ODEŠEL DO NEBE. JSEM CELÁ V JEHO DLUZÍCH, ALE NEMOVITOST ON NECHAL MILENCE“

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „BUDEME ŽÍT S RODIČI A BYT BUDU I NADÁLE PRONAJÍMAT,“ ŘEKL MANŽEL PO SVATBĚ