Příběh ze života: „Dlouho jsem žila se svou tchýní. A ne nadarmo. To nejdůležitější jsem se naučila právě od ní“

Původně jsme s Tomášem byli jen přátelé. Chodili spolu na univerzitu, občas mi pomáhal se studiem, občas jsem mu pomohla já. Kdo by si myslel, že časem přátelství přeroste v pocit nazvaný láska. Tak se to stalo. Zamilovali jsme se do sebe a po maturitě jsme se vzali.

Co tady skrývat, museli jsem žít s tchýní. A ona je žena docela zvláštní. Navíc Tomáše vůbec neměla rada. Ještě jako dítě ho nechala na babičku a sama se vydala hledat štěstí. A tak si našla druhého manžela, od kterého porodila Dimu, bratra Tomáše. Dimu milovala až do ztráty tepu. Celý život si myslela, že se rozvedla s otcem Tomáše kvůli Tomáše, protože za to může on. Nenáviděla za to svého syna.

Věděla jsem, že tchyně je velmi zlá žena, nechtěla jsem s ní žít, ale neměli jsme jinou možnost. O to víc, že Dima byl v armádě, tady je tchýně a nechala nás u ní bydlet, dokud se syn nevrátí. Tchyně mi často lezla na nervy, nadávala, vyčítala mi, že u ní žiju. Ale musela jsem to vše snášet, vždyť jsem byla těhotna. Tak jsem trpělivě vše snášela a uvnitř byly naděje, že jednoho dne osud potrestá tchyni. A potrestal.

Když se Dima vrátil z armády, začal neustále pít, zvát domu všechny druhy nepochopitelných dám, obecně kašlal na svou matku. Tak si od něj přivedl jednu těhotnou. Tak tchyní dělala takové scény doma, že ona utekla z bytu za sestrou. Tam zemřela.

Teď už jsem starší dáma. Mám děti, vnoučata. Jsem tchýně, ale nikdy v životě jsem neublížila žádné snašě. Jakmile synové přivedli své milované, okamžitě jsem je vnímala jako dcery. A jinak to nejde. Právě toto mě naučila tchyně.

PSALI JSME: FOTOGRAF NAŠEL FILMY S FOTO, KTERÉ BYLY NAFOCENÍ PŘED VÍCE NEŽ PŮL STOLETÍM, NAŠEL JEJICH HRDINY A UKÁZAL, JAK VYPADAJÍ NYNÍ

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „MAMI, NAJDEME JINÉHO TÁTU?“ ŘEKLA MI MOJE MALÁ DCERA