„No, my jsme vám všechno nevzali,“ řekla překvapeně sousedka z vedlejší chalupy

Je to příběh, který je trapný a zároveň zábavný. Nedávno jsme navštívili naši chalupu. Ve vesnici je spousta opuštěných příbytků.

Jen osamělé tulipány připomínají, že na tomto místě býval záhon

Před několika lety jsme také přestali jezdit na chalupu. Zejména proto, že jsem si našla jinou práci, kde jsem neměla skoro žádné volno. Kromě toho moji rodiče zestárli a jejich zdravotní stav se zhoršil. Nebyl tedy čas jít do letního domu.

Ale také jsme nepřestali platit členské příspěvky. Dobré je, že vedení zahrádkářské osady bylo ve městě a nebylo třeba tam jezdit, ale na chalupu jsme i tak nikdy nejeli.

Jednoho dne nám zavolal soused, a řekl nám, že náš plot je rozebraný a sloupky jsou rozkopané. Dokonce už je na jiném pozemku, kde jej nainstalovali a přemalovali. Prý to udělali to sousedé, jejichž pozemek se nachází naproti našemu, přímo přes silnici.

Se Silvií, jak se jmenuje sousedka, jsme byly kdysi kolegyně. Upřímně řečeno, zpočátku jsem ani nevěřila, že by Silvie mohla krást moje tyče z plotu.

Šli jsme tedy na naši chalupu a zjistili, že tam stojí sousedovo auto a že tam opravdu není plot ani sloupky. Ráda bych upozornila, že sloupy jsou částečně pryč. Některé ještě stáli a některé leželi po obvodu, a byli vytaženi spolu s cementem, ale poté si to rozmysleli. A na místě byla branka. Představte si, že neexistuje plot, pouze osamělá branka. A dokonce zamčená. Cizího člověka by dovnitř určitě nepustila…

Když jsme vystoupili z auta, přišla k nám Silvie, šťastná, že jsme dorazili. (A celou cestu jsem si myslela, že řeknu něco, co je ztrapní tak, jako jsem se nikdy v životě necítila).

A nakonec jsem se jenom zeptala: „Proč jste rozkopali náš plot a nestydíte se za to?

„Nevzali jsme si všechno. A navíc jsme si mysleli, že už se nebudete vracet na vaší chalupu“ odpověděla mi s nelibostí v hlase Silvie. Pravděpodobně jsme se provinila tak, že jsem nenavštívila svou chalupu a nezačala provozovat ubytovnu. Přesto bychom si neměli brát, co nám nepatří.

Postupně jsme dali chalupu do pořádku. Na našem pozemku se nashromáždilo tolik odpadků, že je bylo možné odvézt pouze s pomocí techniky! A nebylo to jen listí, větve a stromy. Bylo tam také rozbité nádobí, podivné boty a nějaké kování.

Odpadky na náš pozemek museli naházet ostatní majitelé. Koneckonců, pak bychom to nemuseli odvážet na skládku, protože je tam volný pozemek, i když je cizí.

PSALI JSME: VĚRNÝ PES ZASTAVIL PROJÍŽDĚJÍCÍ AUTO, ABY ZACHRÁNIL ŽIVOT SVÉ MAJITELCE

PŘIPOMÍNÁME: NIKOMU NIC NEDLUŽÍM. NOVÁ FILOZOFIE MODERNÍCH MUŽŮ