„No, když jsi taxikářka tak musíš“: Pomohla jsem tchýni dostat se do práce a ona mi sedla na hlavu

S manželem jsme spolu už pět let, a to je jen formálně, chození nepočítám. Dceři jsou tři roky, to už něco znamená, ne?

Žijeme dobře, hlavně díky velkému bytu. Máme třípokojový byt, takže každý má pro sebe trochu prostoru a soukromí.

Před rokem jsem byla propuštěna z práce. Během karantény mnoho lidi utrpělo. Není třeba teď tolik správců, salony a bary přešly na on-line záznam, moje pořadatelské údaje nikdo nepotřebuje. Možná bych v Praze si našla pracovní místo, ale v našem malém městečku s tím je trochu hůř.

Chodila jsem po hotelích, po klinikách ale všechna pracovní místa jsou již obsazena, lidé se za ně drží. A já jsem nechtěla sedět bez práce. Rozhodla jsem se, že si práci zařídím sama a šla pracovat do taxíku.

Jezdím vlastním autem, vozím lidi, platba je nastavená online, takže se s nikým nehádám a strach, že nezaplatí, necítím. Mám čas i s rodinou a i vydělávám dost.

Jenže moje nová práce odstartovala takový konflikt v rodině, že nevím, jak z toho ven.

Problém mám ve vztahu s tchyní. Navenek je všechno v pořádku, protože žijeme daleko a málokdy se setkáváme.

Po roce práce na dálku začala její nadřízená vracet účetní do kanceláře. Tchyně se také musela vrátit a zpanikařila. Má cukrovku, panicky se bojí, že jí hrozí virus. A tak manžel se rozhodl:

– Vozit maminku z práce a do práce budeš ty, alespoň zpočátku, dokud nebude očkována. Není dobré aby jezdila autobusem.

Souhlasila jsem, ale byla to chyba. Zpočátku se tchyně chovala slušně. Brala pro mě sendviče, pak koláče a neustále se omlouvala. Ujistila jsem jí, že jsme rodina, takže musíme si pomáhat.

Ale po několika týdnech jsem potřebovala pomoct vlastní mamince, vzala jsem si dovolenou. No a tchyně zůstala bez osobního taxikáře.

Každé ráno mi začala volat, řvala, že má zpoždění, že má přísného nadřízeného a já ji tak zklamala. Vysvětluji: v tuto chvíli je třeba dítě odvézt do školky a pak k mamince, která má ošetření, pomáhám.

A slyším v odpovědi, že je jí to jedno, protože jsem taxikářka, musím ji nejdřív odvézt a pak o školce přemýšlet a o procedurách. Dodala, že její práce je mnohém důležitější než moje záležitostí.

Nemohla jsem to všechno poslouchat, vypnula jsem telefon. Ale večer mi přidal za maminku manžel. Ona mu toho tolik nakecala, že jsem málem spadla.

Musela jsem vysvětlovat, že už jsem na jeho mamince ztratila spoustu objednávek, ráno je nejlepší čas pro taxikáře. A tchyně si dovoluje opozdit ke mě na půl hodiny, zatímco já na ni čekám u vchodu. Potom do práce hned nejde, chce si popovídat. A obecně, když je tak skvělou zaměstnankyní, nechť si zavolá taxi sama.

Manžel to pochopil, slíbil mi, že svou matku uklidni. A tchyně nás teď ignoruje, ani vnučku nechce vidět. Jak z toho ven, nevím.

PSALI JSME: NOVÁ PROMĚNA NEDBALÉ BACULATÉ ŽENY V ELEGANTNÍ DÁMU

PŘIPOMÍNÁME: KARDINÁLNÍ ZMĚNA IMAGE NATALIE OREIRO: JAK NYNÍ KRÁSKA VYPADÁ