Nemám ráda své vnoučata. Jsou mi cizí

„Možná říkám hrozné věci, ale jsem absolutně lhostejná ke svým vnoučatům,“ říká Lenka své kamarádce.

“Mám je dva. Nevím proč. Možná je to kvůli snaše. Mezi námi není dobrý vztah. Vždycky takový byl. Pokud tomu dobře rozumím, chce si vzít náš byt, nebo spíše si vyměnit.

Ona a můj syn s vnoučaty bydlí v jednopokojovém bytě a jsme s manželem bydlíme v třípokojovém bytě. Takže moje snacha to několikrát naznačila, až byla podruhé těhotná.

Když jsem řekla, že nic takového v neplánuji, moje snacha začala říkat, že mě nenechá mluvit s vnoučaty.”

„Pravda? Udělala to?“ zeptala se kamarádka.

“Sama jsem se rozhodla omezit tato setkání. Vidím je jen na dovolené. Abych byla upřímná, to mi stačí.

Nemám pocit, že jsou to moje vnoučata. Spíše jsou to děti mé snachy… A s tím nemohu nic udělat.”

Co si myslíte, má babička pravdu?

PSALI JSME: S MANŽELKOU PŘEDSTÍRÁME, ŽE NEJSME DOMA: UŽ NÁS NEBAVÍ, ŽE K NÁM CHODÍ DĚTI A VNOUČATA, KDYŽ SE JÍM TO HODÍ

PŘIPOMÍNÁME: „ON JI LÍBAL, KDYŽ JE VNOUČATA NEVIDĚLA. ONA SE NA NĚJ DÍVALA OČIMA ZASNĚNÉ PRVŇAČKY“: MNOHO LIDÍ BUDE TENTO PŘÍBĚH OBDIVOVAT, ALE NE KAŽDÝ TAK MŮŽE MILOVAT