Mému synovi je 23 a nechápe, že na lásku ještě bude čas: Mezitím nesmí mít nikoho dražšího než jeho matka

Minulý měsíc na mě sestoupil Boží trest – můj syn Silvestr našel přítelkyni. A proč to potřebuje? Vařím mu, uklízím, peru, balím do práce, brzy vstávám … Je ještě dítě!

Silvestrovo chování se náhle změnilo. Každou chvíli odešel z domu, zmizel na celé večery nebo se zamkl ve svém pokoji. Bála jsem se. Měla jsem podezření, že má potíže. Možná spadl do špatné společnosti nebo se dostal do konfliktu? Opravdu, v naší době je na ulicích tolik zla…

Zeptala jsem se ho, jestli je všechno v pořádku ale on odmítl odpovědět.

– Neboj se, mami. Není se čeho bát, vše je jako obvykle.

– Synu, rozumíš tomu, že když nás tvůj otec opustil, měla jsem v tebe jedinou naději. Cítím bolest a samotu. Po večerech není s kým sedět. V poslední době ses ode mě tak ohradil… – Už jsem cítila, jak se mi oči plní slzami. To je to, nemůžu takhle žít!

– Mami, šel jsem hrát fotbal s přáteli. Dobře, pokusím se tě tak často neopouštět, – řekl.

Ne, že bych byla proti fotbalu, ale pocit, že mi Silvestr něco tají, mě neopustil.

-Pravděpodobně má přítelkyni. Je roztomilý, není hloupý, už má plnovous, vypadá vážně, takže se není čemu divit, – řekla Elena, naše sousedka, když jsem se jí svěřila.

Silvestr a dívka? Ha, taky jsem nad tým přemýšlela! Ale proč by jí potřeboval? Přeci mu vařím, uklízím a peru. Koneckonců, všechny tyto mužské a ženské problémy nejsou tak důležité. A ne v jeho věku! Na tohle je ještě čas!

Sousedka ale zasela zrnko obavy … dokonce jsem začala litovat toho, co jsem jí řekla!

Od té doby Silvestrovo chování pozoruji ještě pozorněji. Někdy, když jsem se cítila dobře, jsem předstírala, že jdu po městě, a seděla jsem na lavičce u nějakého vchodu nebo obchodu a sledovala, kam a s kým jde můj syn, dokud nezmizel z dohledu. A pak vstala a šla dál.

A vskutku! Něco se pokazilo! Začal se o sebe více starat. Šel na trénink. A je pozdě! Trénovat od 18 do 22 hodin? Na dlouhou dobu. A o víkendech se často vracel po půlnoci a vymlouval se, že na párty strávil příliš dlouho, byl na oslavě narozenin atd…

– Všechno chápu, synku… Ale tady se třesu strachem. Mohl bys mě varovat! – Brečela jsem.

Viděla jsem, že se Silvestr stydí. A to je dobře! Nesmí se tak chovat…

Silvestr mi najednou jednoho dne řekl:

– Mami, vždy se máš dobře. Nedělejte ze sebe oběť! Lehni si, brzy se vrátím. Je mi už 22 let, jsem dospělý, můžu chodit ven a trávit čas bez matky!

Tato slova mě bolela. Po té výzvě jsem s ním dva dny nemluvila.

V důsledku toho mi Silvestr po téměř roce takového boje a lží řekl pravdu. Myslela jsem, že jsem špatně slyšela.

– Mami, chodím s dívkou. Jmenuje se Kateřina. Už nechci dále lhát a hlásit se každou minutu. Mami, musíš pochopit jednu věc, – řekl. – Miluji tě, jsem ti za všechno vděčný a vždy pro mě budeš tou nejdůležitější ženou na světě. Ale potkal jsem Kateřinu a chci s ní vybudovat vztah. Seznamte se, projděte se, povečeřte, dej jí prosím šanci…

– Co klameš ?! – Už jsem ho nemohla poslouchat. – Proč potřebuješ dívku? Proč s ní žít? Je ti špatně s mámou? Zeptala jsem se a ronila slzy.

-Mami, přestaň … – řekl. – Nemůžeš mě pořád držet na vodítku. Stal jsem se dospělým a mám právo na svůj vlastní život!

Nechápala jsem, co se mu stalo. Co jsem udělal špatně, že se ke mně takhle chová?

Pak jsme se pohádali, odešel, ale večer se vrátil. Byla jsem si jistý, že se chce omluvit a říct, že tahle Kateřina byla hloupá. Ale mýlila jsem se. Posadil se vedle mě a nejprve mi znovu řekl, jak moc mě miluje a potřebuje mě. A pak zazpíval další píseň:

– Vím, že ti moje starší sestra ublížila, ale pak měla pravdu. – Snažíš se vést všechny, nastavit si vlastní podmínky, izolovat nás od světa. Táta neměl přátele, nikdy neopustil dům. Ve skutečnosti nemáme kontakt s nikým z rodiny…

Chtěla jsem ho přerušit, ale on pokračoval – Už nejsem maminčin kluk, který si potřebuje po každém kýchnutí utřít čumáček. Pracuji, je mi 23 let a už více než rok chodím s úžasnou dívkou, kterou předem nemáš ráda a které nedáš sebemenší šanci, přestože jsi ji nikdy neviděla. Mami, nenuť mě vybírat – ty nebo ona – protože to není normální!

– No, nevybral by sis ji! – vykřikla jsem

– To není to, koho bych si vybral. Faktem je, že Kateřina by mě nikdy před takovou volbou nepostavila. To je nelidské mami. Miluji vás obě, i když každou svým způsobem. Nech mě být šťastným!

Mlčela jsem a po tvářích mi stékaly slzy.

– …Ach, jak mi je špatně. Rychle otevři okno!

– Mami, to stačí!

– Opravdu se cítím špatně! Silvestr mi řekl, abych si to promyslela, a řekl, že se vrátí na druhý den ráno.

– Zítra ráno? To znamená že jdeš někam celou noc? Přesně, ta dívka pro tebe není dobrá, zapudrovala ti mozek! Bude moudřejší ji pozvat na večeři a popovídat jsi všichni na jednou. Jiné východisko neexistuje.

Koneckonců si nemůžu dovolit přijít o posledního milovaného člověka…

PSALI JSME: „VYCHOVÁVÁM OPRAVDOVÉHO MUŽE,“ TO JE REPLIKA, KTEROU MATKA ZAVŘELA PUSU VŠEM V AUTOBUSU

PŘIPOMÍNÁME: TROJČATA JSOU SI PODOBNÁ JAKO VEJCE VEJCI. NYNÍ JE JIM 18 LET