Mami, rozhodl jsem se dát svůj oběd spolužákyni. Vždy má hlad a její rodina nikdy nemá peníze

Do třídy mého syna nedávno přišla nová spolužákyně. Tato dívka byla z velmi chudé rodiny. Nebylo žádným tajemstvím, že žije se svou matkou bez otce. Opustil rodinu a neplatí výživné. Ale nemohla jsem ani tušit, že dítě hladovělo.

Můj syn chodí do běžné školy. Je tam všechno v pořádku. Učitelé jsou laskaví a kvalifikovaní. Školáci obvykle obědvají v jídelně. Děti základní školy jedí zdarma. Od páté třídy musí platit za jídlo. Obědy jsou levné, takže všechny děti v naší třídě mají možnost jít na oběd do jídelny. Ale to se všechno změnilo, když Tereza přišla do třídy. Žije v rodině, která potřebuje pomoc.

Terezin otec jí ani její matce nijak nepomáhá, ani s nimi nekomunikuje. Po rozvodu se přestěhovaly k babičce a žijí v malém bytě. Terezina matka pracuje velmi tvrdě, ale peníze stále nestačí. Řekla mi o tom moje kamarádka, jejich sousedka. Chtěla bych však poznamenat, že Tereza má upravený zevnějšek, vypadá dobře, dělá domácí úkoly, je stydlivá, a proto má málo přátel.

Když jsem před pár dny vyzvedávala syna ze školy, řekl mi, že má hlad. Byla jsem překvapená, protože měl peníze na oběd.

„Musíš mi slíbit, že se se mnou nebudeš hádat,“ řekl syn.

„Dobře,“ souhlasila jsem.

„Mami, dal jsem svůj oběd Tereze. Byla tak hladová a ty víš, že nemají peníze. Mohu jíst doma, že?“

Byla jsem zmatená, ale řekla jsem svému synovi, že udělal všechno správně. Synovo chování mě samozřejmě nesmírně překvapilo. Hlavní je, že má obrovské a dobré srdce.

O týden později se ve škole konala třídní schůzka. Některé matky si začaly stěžovat, že Tereza doslova násilně vzala oběd jejich dcerám. Matky uvedly, že dítě často žádá o jídlo ostatní spolužáky. Začaly trvat na tom, že dívka je špatně vychovaná a že by měla opustit naši třídu. Mnozí s tímto hlediskem souhlasili.

Bylo pro mě nesnesitelné poslouchat tuto lež. Vstala jsem a řekla, že je to drb a že ve skutečnosti je Tereza hodná dívka, nikoho o nic nežádá, naopak děti samy nabízejí pomoc.

Podpořila mě další matka: „Přestaňte pomlouvat Terezu! Všichni víme o finanční situaci její rodiny. Její matka nemohla přijít ani na schůzku, protože je v práci. Ona i její dcera jsou velmi slušní a milí lidé. Proč lžete o chudém dítěti? Jen proto, že jeho rodina nemá peníze? Máte srdce?“

Poté dala učitelce nějaké peníze: „To jsou peníze na obědy pro Terezu na měsíc. Jsem ráda, že mám možnost přispět tímto způsobem k jejímu osudu. Naše děti jsou mnohem laskavější než my. Učte se od nich.“ Po těchto slovech vyšla. A nikdo neřekl ani slovo.

Také jsem dala učitelce peníze. Po mně to udělal téměř každý. Pouze matka, která zahájila tento rozhovor o Tereze, nic nedala. Bylo tolik peněz, že Tereza mohla v jídelně obědvat celý rok. Byla jsem velmi hrdá nejen na naše děti, ale i na rodiče. Pokud by naše děti neprojevily takovou laskavost, nic bychom neudělali, prostě ignorovali situaci.

PSALI JSME: CHLAPEC NEMĚL MATKU, VYCHOVÁVALA HO BABIČKA. JEDNOHO DNE ALE POTKAL DÍVKU V LÉKÁRNĚ

PŘIPOMÍNÁME: DEVÍTILETÝ CHLAPEC ZAMETAL ULICE, ABY POMOHL MATCE, ZA COŽ MU STAROSTA MĚSTA DAROVAL BYT