Máma odešla do důchodu a stěžuje si, že se nudí. Mám dvě miminka, nemám čas ji bavit

Moje matka odešla do dlouho očekávaného důchodu a teď si mi stěžuje, že se nudí. Ale já mám dvě malá miminka a také se moc nebavím. A matka místo pomoci jen smutně vzdychá.

Máma už dlouho chtěla odejít do penze. Pracovala jako učitelka, práce byla nervózní, plat byl nízký. Stále snila o tom, co bude dělat v důchodu. Měla plány na padesát let dopředu.

Blíže k důchodu si moje matka dokonce koupila chatu, aby pěstovala pivoňky a růžové keře. Nechtěla zeleninovou zahradu, chtěla žít pro sebe. Měla v plánu navštívit staré kamarádky, chodit do divadel, muzeí, na výstavy, do bazénů a na procházky městem. Chtěla začít znovu plést a vyšívat.

Když se přiblížil čas jejího odchodu do důchodu, právě jsem byla v pokročilém stupni těhotenství. Ale hned mi řekla, že se nechystá hlídat vnoučata, bude pomáhat jen občas a že se na ni nemám spoléhat.

Čekali jsme dvojčata. Můj manžel, švagrová a tchyně mi ale slíbili, že mě podpoří. Pouze moje matka okamžitě odmítla.

Máma odešla do důchodu a první dva měsíce jsem ji téměř neviděla. Pravděpodobně plnila svůj plán. Setkaly jsme se už tehdy, když mě propustili z porodnice.

Můj život se točil kolem dětí, byla jsem úplně ztracena v čase a prostoru a byla překvapena, že neuplynulo pět let, ale jen tři měsíce. Půl roku v důchodu stačilo, aby se máma začala nudit a ztratit o všechno zájem. Ve skutečnosti se ukázalo, že všechno není tak růžové, jak si myslela.

Moje matka proto zvolila nový způsob zábavy – otravovat mě. Očividně jí velmi chyběla komunikace, protože tráví od rána do večera u mě. Ale nemám čas ji bavit.

Mám dvě miminka, málo spím, ale musím komunikovat s matkou. Ráno přijde, sedne si a začne mluvit o všem, co viděla v televizi, co četla, sdílí drby o lidech, které ani neznám. Také žádá, abych jí nalila čaj a popovídala si s ní.

A hlavně si stěžuje, jak se nudí v důchodu. Bez pohybu, komunikace a vývoje, neví, co by mohla dělat. Nabídla jsem jí, aby šla s vnoučaty na procházku, ale ona odmítla. Odpověděla, že je to také nudné. S dětmi mi vůbec nepomáhá.

Už jsem z ní unavená. Z nějakého důvodu se musím vžít do její situace, jak se nudí v důchodu, ale ona si nechce uvědomit, že potřebuji pomoc. Moje matka sedí u mě doma a pije čaj a tchyně přichází a bere vnoučata na procházku. Je to vůbec normální?

Pravděpodobně ji brzy přestanu pouštět dovnitř, zdá se mi, že je jako energetický upír, po ní nemám žádné síly. Pokud se tak nudí, ať se vrátí do práce. Nebo si najde přítelkyně. Já jsem unavená.

PSALI JSME: „DOKUD SE ZEŤ NEOMLUVÍ, NEBUDU S NÍM ANI MLUVIT,“ STĚŽUJE SI TCHÝNĚ

PŘIPOMÍNÁME: NECHÁPU, JAK SE MŮŽE TCHYNI ŘÍKAT „MÁMA“