Majitel předstíral, že je bez domova, a přišel do svých restaurací, pouze jedná osoba souhlasila ho obsloužit

Ve věku 63 let vlastnil Don Montero řetězec restaurací na španělském pobřeží. Muž všeho dosáhl sám a byl kdysi chudý, a proto požadoval od všech svých manažerů úctu ke znevýhodněným lidem. Když přemýšlel o dědici své restaurační říše, sám Don Montero se přestrojil za bezdomovce a prošel všemi restauracemi. Našla se pouze jedná osoba, která se souhlasila ho obsloužit.

Muž se pečlive vydával za bezdomovce a vybral správné oblečení. V první restauraci ho zaměstnanci ani manažer nepoznali a ukázali bezdomovci na dveře.

Podobný příběh se opakoval i ve druhé restauraci. Don přišel do třetí restaurace, kde pracoval jeho věrný starý kamarád Rocio, na kterého plánoval převést podnik. „Bezdomovec“ přistoupil k Rociovi a požádal o jídlo, ale ke svému překvapení na oplátku neslyšel ta nejpříjemnější slova. Rocio uvedl, že nehodlá krmit žebráky, jak to dělal jeho majitel, aby nepoškodil pověst restaurace.

Rozrušený Montero šel do své poslední a nejskromnější restaurace na okraji města. Už nečekal vřelé přivítání, ale manažer Mateo nařídil nechat „bezdomovce“ projít a zdarma ho nakrmit. Mateo zmínil, že on sám byl před časem v podobné situaci.

Po návratu z této poučné procházky učinil konečné rozhodnutí Don Montero. Pozval všechny manažery k sobě a byl při tom v bezdomoveckém oblečení. A pak vyhodil všechny kromě Matea – stal se dědicem celé restaurační říše.

PSALI JSME: KDYŽ BEZDOMOVEC SKONČIL V ÚTULKU, POMOHLI MU PO ČTYŘICETILETÉM ZMIZENÍ VRÁTIT SE K RODINĚ

PŘIPOMÍNÁME: BEZDOMOVEC POŽÁDAL, ABY ZAZPÍVAL SPOLU S POULIČNÍMI MUZIKANTY: PO NĚKOLIKA SEKUNDÁCH JEHO HLAS ZASTAVIL VŠECH KOLEMJDOUCÍ