Lesník ho našel v lese jako malé štěně: Teď ten vlk nejen u něj žije, ale také chrání před nepřáteli

To si teď Marek uvědomuje, že vše udělal správně, a pak, před dvěma lety, byly pochybnosti.

Jeho den se nijak nelišil, jako obvykle dělal obchůzky v lese. Před pár dny c tam byli lovci a bylo třeba zkontrolovat, zda po sobě nenechali trofeje.

Faktem je, že někdy lovci, kvůli zábavě, mohou honit zvíře, a pak ho polomrtvé nechávají být. Tentokrát Marek nic neobvyklého nenašel, ale když se chystal odejít, všiml si v trávě malého zvířete. Nebo spíše, to bylo malé štěně. Zkroutil se klubkem a celý se třásl. Marek se podíval kolem sebe ale jeho rodinu neobjevil.

Nejprve chtěl odejít, ale pak se rozhodl, že štěněti mohou ublížit lovci, pokud ho najdou. I když si Marek dobře uvědomoval, že si k sobě bere štěně vlka, on přece jen dal nalezence do batohu a šel domů. Jeho obydlí se nacházelo na okraji vesnice a nikdo zvlášť nevidí, co se u něj děje.

Přinesené štěně ještě dlouho se nemohlo vzpamatovat, zřejmě ne jeden den strávil v takovém stavu. A tak se bál každého šustění a schovával se. Marek mu připravil misku mléka a trochu kaše.

Vlk popíl mléko, ale kaše zůstala nedotčena. Celý den štěně leželo na jednom místě. Lesník se k němu nepřiblížil, protože dobře chápal, že si musí zvyknout. Už večer, když Marek se chystal jít spat, zašel se podávat na štěně, a uviděl že mísa byla prázdná.

Ještě pár dní se vlček vzpamatovával a na třetí se odvážil a začal se prosit na ulici. Na čerstvém vzduchu a s dobrou péčí se štěně začalo zotavovat. Marek si nevšiml, že vlk během několika měsíců vyrostl.

Jenomže to nebyla ta divoká šelma, jakou si lidé představují vlci, ale obyčejný domestikovaný mazlíček. Navenek vypadal jako pes, ale i tak zůstával dravec.

O tom, že má Marek doma vlka, zjistili místní myslivci. Toužili po takové trofeji. Marek vzpomíná, že jednoho dne vlka pustil a po obědě přiběhl se zraněnou tlapou.

On ho samozřejmě vyléčil, ale pak šel sám za lovci se svým mazlíčkem. Oni takovou návštěvu samozřejmě že nečekali, a tak se dali na útěk. Tak vlastně všichni se začali bát této partičky a oni měli pokoj.

PSALI JSME: MUŽ ZACHRÁNÍL VLČKA, A TEN PO LETECH MU PŘIŠEL NA POMOC ALE UŽ JAKO DOSPĚLÝ VLK

PŘIPOMÍNÁME: VLK NEHYBNĚ LEŽEL NA KRAJI SILNICE, LIDÉ HO MÍJELI: JEN JEDEN MUŽ SE ODVÁŽIL ZASTAVIT AUTO VEDLE NĚJ