Kocour žil v rokli a denně chodil na zastávku žebrat jídlo: Jak vše dopadlo

Tento příběh je o záchraně kocoura s legrační přezdívkou Jezevec. Zvíře bylo v zasněženém počasí spatřeno na zastávce, když venku panovala vánice.

Následně si místní začali zvíře u zastávky všímat každý den, ale když se k němu vydala dobrovolníci Agáta, nikoho tam nenašla.

Kocoura se naštěstí brzy podařilo najít v zasněžené rokli, která se nacházela nedaleko zastávky. Agáta volala zvíře, ale její hlas přehlušil hluk z projíždějících aut.

Nakonec kocour ženu uslyšel, vyskočil z rokle a přiběhl k ní. Zvíře tak bylo zachráněno před chladem a hladovou smrtí.

O historii záchranného kocoura se dozvěděli lidé, kteří přednedávnem ztratili svého mazlíčka. Ztracený kocour vypadál velmi podobně jako Jezevec. Byli přesvědčeni, že dobrovolníci našli právě jejich miláčka.

Zvíře bylo přivedeno k rodině na „identifikaci“, během níž se ukázalo, že Jezevec není jejich ztracený kocour. Podobnost domácích mazlíčků však byla tak silná, že se lidé rozhodli nechat kocoura u sebe navždy.

Později majitelé kocoura řekli, že jejich nový čtyřnohý člen rodiny má láskyplnou povahu a je docela aktivní. Podle nich první dny kocour vše čichal a zkoumal, ale brzy se konečně usadil v domě. Procházky venku kocour prostě zbožňuje. Často sedí u dceří a čeká, až bude vyveden na dlouho očekávanou procházku.

PSALI JSME: LIDÉ S DOBRÝM SRDCEM ZACHRÁNILI TOULAVÉHO KOCOURA , KTERÝ UŽ NEDOUFAL V POMOC OSTATNÍCH: JAK ZVÍŘE VYPADÁ TEĎ

PŘIPOMÍNÁME: BYL JAKO ADRESÁŘ KOČIČÍCH NEMOCÍ: PAK KOCOUR NAŠEL SVÉHO MAJITELE A VŠE SE OBRÁTILO K DOBRÉMU