Když moje kamarádka porodila dítě, její manžel přišel do porodnice s velmi neobvyklou prosbou

Moje kamarádka Lenka porodila holčičku. Porod byl dlouhý, obtížný, dcera se narodila císařským řezem. Leží, všechno ji bolí. Ale musí chodit, krmit dítě.

Je dobře, že kamarádky ji navštívily a přinesly něco lahodného. Lence nemocniční jídlo vůbec nechutnalo.

Lenka je sirotek, má pouze manžela. Muž je také sirotek, ale má bratra studenta. Lenka a Pavel začali spolu chodit ještě v dětském domově, poté dokončili školu, vzali se, žijí dobře, oba mají práci, dokonce mají vlastní byt.

Nepustili však muže do porodnice a Lenka nemohla vstávat, ale předal jí poznámku s gratulací.

A třetího dne Lenka uslyšela známý hlas: „Lenko!“

Vstala a sotva šla k oknu. Stál tam Pavel a jeho bratr. Vypadali špatně, byli oteklí, ospalí.

„Co se stalo?!“ zeptala se Lenka.

„Nic. Oslavili jsme narození dcery.“

„No dobře.“

„Navštívil tě někdo? Máš něco k jídlu?“

„Ano, Pavle, neboj se, mám všechno! Mám ještě víc, než je nutné.“

„Lenko, mohla bys nám dát něco k jídlu? Byli jsme tak šťastní, že jsme propili všechny peníze.“

PSALI JSME: MANŽEL CELÝ ŽIVOT SNIL O SYNOVI: KDYŽ JSEM MU ALE ZAVOLALA Z PORODNICE, VELMI SE DIVIL

PŘIPOMÍNÁME: KOLEGA MÉHO MANŽELA PŘIŠEL KE MNĚ DO PORODNICE A ŘEKL, ŽE NYNÍ JEHO MANŽELKA ŽIJE S MÝM MUŽEM V NAŠEM BYTĚ