Je mi 58 let, náhodou jsem začal milostný vztah a zdá se, že je vážný. Uvažuji o rozvodu, ale mám pocit, že moji příbuzní to nepochopí

Po celý svůj dospělý život jsem se vysmíval svým přátelům, kteří se zamilovali a nedokázali se ovládat. Jen se mi smáli a říkali, že dokud to sám nepocítím, nepochopím.

Je mi už 58 let a něco takového jsem nečekal. S manželkou jsme spolu žili o něco méně než čtyřicet let. Bylo všechno: láska, hádky a nenávist. Dokonce jsme se chtěli rozvést. Ale přesto jsme zůstali spolu. Ona je moje nejlepší a nejspolehlivější přítelkyně na celý život.

Osud se ale rozhodl mi dát hádanku. Jde o to, že jsem se zamiloval. Zamiloval jsem se až do ztráty klidu. Když ji vidím, stávám se jako králík před hroznýšem. Když jsme spolu, všechno ve mně vře. Od mládí jsem to nezažíval. Je to jako první láska, která ovládá vaše vědomí.

Milenka žádá, aby opustil rodinu. Náš vztah mi dal druhé mládí. S ní jsem připraven skákat radostí a neúnavně si povídat o všem na světě. Je nám spolu tak snadno a teplo.

Ale mám velkou rodinu. Děti a vnoučata. Blízcí příbuzní. Je nás mnoho a jsme velmi přátelští. Jsme zvyklí si navzájem pomáhat. U nás se nikdy nikdo nerozvedl. Vždy jsme se snažili ovládnout a postavit rodinu nad vlastní ambice.

A teď mám neodolatelnou touhu s tím vším přestat a začít nový život. S ní. A jen s ní. Jak se ale to můžu rozhodnout? Jak opustit rodinu? Jít k jiné ženě se rovná opuštění všech příbuzných. Nikdo mi nebude rozumět. Pak se mnou nebude komunikovat ani moje žena, ani děti, ani příbuzní. To je pro mě příliš vysoká cena. Nemůžu přeškrtnout celý svůj život.

Myšlenky v mé hlavě jsou tak rozporuplné, že jsem se úplně zmátl.

Milovaná žena nedávno stanovila podmínku a dala mi časový limit, abych přijal konečné rozhodnutí: buď opustím manželku, nebo odejde sama. Ztratil jsem spánek. Připadá mi, jako bych se měl roztrhnout, pokud nevyberu jednu ze dvou stran.

Obě strany jsou mi stejně drahé. Je nemožné najednou vymazat z paměti vše, čím jsem posledních čtyřicet let žil. Ale přijít o něco nového, co mi osud dává, je také neúnosné. A jak se v takové situaci můžu správně rozhodnout?!

PSALI JSME: PO 35 LETECH MANŽELSTVÍ SE MŮJ MUŽ ROZHODL MĚ OPUSTIT: NEVÍM, JAK ŽÍT DÁL, JE MI UŽ 63 LET

PŘIPOMÍNÁME: JE MI 55 LET A POPRVÉ SE BUDU VDÁVAT: JIŽ MÁM POCIT, ŽE DĚLÁM NEJVĚTŠÍ CHYBU SVÉHO ŽIVOTA