Jak to bývá, když se příbuzní nemohou podělit o dědictví

Michaela žila svůj rozměrný život, měla manžela, ale neměla děti. V mladém věku podstoupila operaci po gynekologii, zřejmě jí něco poškodili. Od té doby věděla, že nikdy nebude mít děti.

Zato její mladší sestra, Ivana, měla tři děti, a Míša s radosti pomáhala sestře s nimi. Děti považovaly tetu Michaelu za svou druhou maminku, protože často se o ně starala.

Míša s manželem hodně cestovali, do důchodu oni navštívili spoustu krásných měst. A pak náhle zemřel manžel ženy. A jen o par let později zemřela i sama Michaela.

Před smrtí se Michaela cítila velmi špatně, chodila za ní sestra Ivana a její mladší dcera Simona. Jednou Michaela řekla, že je třeba napsat závěť, protože ona cítí, že se blíží její konec.

Sestry pozvaly domu notáře a ten udělal všechny potřebné dokumenty. Nyní byl tento velký byt v majetku neteře tety Míši, Simony. Samozřejmě měla ještě dva synovce, ale jsou už dospělé a mají už vlastní bydlení.

Simona je také vdaná, ale mají s manželem hypotéku na svůj byt. Sestry se proto rozhodly, že byt dostane právě Simona.

Teta Míša zemřela a pak začalo něco neskutečného. Přijela sestra Michaely a Ivany po otci. Přišla za ženou a řekla, že přijela jen na chvíli, že si jen musí vyzvednout klíče.

Ivana nechápala o čem ona mluví. Žena pak vysvětlila, že když už Míša zemřela, tak zůstal byt a ona má dceru, ať v něm teď bydlí. Ivana s manželem odpověděli, že pokud bude platit za pronájem, tak klidně. Příbuzná jím začala nadávat a prostě odešla.

O půl roku později přijel synovec, také požádal o možnost bydlet v bytě, ale také mu bylo řečeno, aby platil. Synovec odešel, už ani jednou nevolal. Simona, která tento byt získala, byla velmi smutna z těch všech události. Chtěla byt prodat, ale rodiče byli proti.

A pak přijeli další příbuzní ze strany otce dívky, kteří nemají vůbec nic společného s bytem. Nabídli nám, abychom nemovitost prodali a část peněz dali jím. Rozhodli se založit vlastní firmu a peníze na otevření nemají.

Proč to tak je, že když je člověk živý a je mu špatně, nikdo za ním nepřijde. Pomáhat také nikdo nechce. A jakmile člověk zemřel, našlo se hned tolik příbuzných.

PSALI JSME: NEVÍM, JAK DÁL DŮVĚŘOVAT SVÉ DCEŘI: ZRADILA MĚ

PŘIPOMÍNÁME: SOUSEDÉ SE SMÁLI, KDYŽ SI PÁR KOUPIL NEJOŠKLIVĚJŠÍ DŮM V ULICI: PO 4 LETECH Z NĚJ VZNIKLA MODERNÍ STAVBA