Na výjezdu z porodnice jí sestra předala miminko: Žena ale okamžitě pochopila, že drží v náručí cizí dítě

Mladá maminka vzala dítě do náruče a zbledla. Krásná obálka, velká mašlička, za dveřmi početná rodina.

Jenže v obálce bylo miminko cizí – mamince stačil jediný pohled, aby to pochopila.

Ludmila opatrně položila dítě na stůl a začala ho svlékat. Sestřička se jí podrážděně zeptala, co dělá — prý hala pro výjezd z porodnice je jen jedna na oddělení, čekájí ještě několik lidí na to aby mohli jet domu.

Ludmila nic neodpověděla, třesoucíma se rukama stáhla z batolete plenky a překvapeně se podívala na sestru:

JE TO KLUK. KDE JE MOJE DCERA? OKAMŽITĚ VRAŤTE DÍTĚ!

Podrážděnost sestřičky hned někam zmitela. Ona běžela na oddělení a o pár minut později sestoupila vedoucí s dcerou Ludmilou v náručí.

Ta se začala omlouvat a vysvětlovat, že i tento chlapec se připravuje odjet z porodnice. Přesněji řešeno, chystá se do převozu do dětského domova, protože jeho matka syna odmítla.

Ludmila nezačala nadávat, vzala dceru a šla za manželem.

Zdálo se, že je to sváteční den, ale mladé mamince nevyšel z hlavy ten malý chlapec, kterého se chystali odvézt do dětského domova. Večer se jí manžel zeptal, co se stalo – rozplakala se a všechno mu řekla.

A o tři týdny později se celá velká rodina shromáždila znovu – u příležitosti příchodu domů dalšího nového člena rodiny – Maxima, toho chlapce, který byl téměř předán mladým rodičům místo jejich dcery.

Pár mnoho o tom přemýšlel, konzultovali se s rodiči, dostali jednomyslný souhlas – říkají, kde je jedno dítě, tam a druhý, to zvládneme. A teď se u jejich dceři objevil bratr.

Jenže kočárek si musel koupit jiný – pro dvojčata.