„Jak mám říct dětem, že chci si žít svým životem. Porodili děti pro sebe, ne pro mě“

Je mi 55 let. Mám tři dospělé děti. Nejstarší vystudoval univerzitu, našel si práci a hned se oženil. Podle mě, je to trochu narychlo, ale je to jeho věc. A o rok později jsem se stala babičkou. Co si myslíte? Syn za mnou chodí skoro každý týden a říká:

– Mami, vem si vnuka na víkend! Jsme mladí, chceme se ještě bavit!

Já to samozřejmě chápu…ale já jsem už stará a nechci nikam chodit? Chci se také večer setkat s kamarádkami, dát si kávu. Chci se zapsat na jógu, věnovat se svému zdraví. Proč bych měla hlídat vnoučata?

Tady druhý syn minulý týden řekl: – Mami, s Aničkou (to je jeho přítelkyně) budeme mít dceru, jsme již v 5. měsíci! Brzy se nebudeš nudit!

Promiňte, ale kdo říkal, že jsem se předtím nudila? Byla jsem naprosto v pohodě. Chci žít pro sebe. Teď nevím, co mám dělat. Nepřežiju, když i dcera oznámí, že je těhotna, a že se o dítě budu muset starat.

Jak říct dětem, že chci mít pokoj. Bez vnoučat a jejich neustálých problému? Proč si všichni myslí, že babičky nutně chtějí se starat o vnoučata? To je nesmysl. Babičky chtějí žít pro sebe.

Dejte mi radu, kdo byl ve stejné situaci, co dělat?

PSALI JSME: DÍVKA PŘIŠLA SE SUPER NÁPADEM A OBARVILA SI VLASY SAMOOPALOVACÍM KRÉMEM: VÝSLEDEK ALE NESPLNIL OČEKÁVÁNÍ

PŘIPOMÍNÁME: NECHÁPU, PROČ MI TO MŮJ SYN UDĚLAL