Chci, aby nám babička dala své bydlení, protože můj manžel a já budeme brzy mít dítě

Když se mi splnilo sotva osmnáct, otěhotněla jsem. Neměli jsme v plánu mít děti tak brzy, ale už s tím nic neuděláme, a tak mi můj přítel požádal o ruku a našel si práci.

Jeho plat je malý, a proto máme velké finanční potíže a peníze nestačí ani na to nejnutnější, ale snaží se, jak může. Začala jsem mít depresi, protože jsem neměla ani tušení, kde budeme žít po narození dítěte, protože dítě potřebuje vhodné podmínky. Dlouho jsem přemýšlela a přišla s nejoptimálnějším řešením této situace.

Mám prababičku, to je matka mého dědečka, která je majitelkou jednopokojového bytu. Rozhodla jsem se promluvit s ní a snažila se jí vysvětlit celou tíhu naší situace. Slíbila jsem babičce, že pro ni najdu dobrý domov důchodců. Nabídka jí však byla velmi rozzlobila a ona z toho udělala obrovský skandál a ohlásila mou nabídku celé naší rodině a mému dědečkovi, který je na mě teď hodně naštvaný.

Nechápu, proč nechce pochopit, že to bude lepší nejen pro mě a manžela, ale i pro ni?

Babička je dlouhodobě naprosto bezmocná, sama se o sebe už nedokáže postarat. Žije sama, čas od času za ní chodí jen moje matka a dědeček. A v domově důchodců bude dostávat stálou a profesionální péči, bude se tam o ni starat speciálně vyškolený zdravotnický personál.

Myslím, že jakmile se uklidní, pokusím se s ní znovu promluvit. Chci jí říct, že o staré lidi se tam velmi dobře starají, a proto si myslím, že je to ideální řešení. Všichni lidé jsou jiní a každý člověk potřebuje individuální přístup.

Nemyslím jen na sebe, ale na své nenarozené dítě. Vždyť není dobré, abychom žili s malým dítětem v pronajatém bytě. Upřímně nechápu, proč babička si myslí, že jí bude špatně ve specializovaném zařízení? Nemám pravdu? A co vy na to?

PSALI JSME: MOJE DCERA ZAČALA CHODÍVAT S ŽENATÝM: ANI JSEM NEVĚDĚLA CO Z TOHO BUDE

PŘIPOMÍNÁME: MUŽ NAŠEL ŠTĚŇATA A VZAL JE DO ÚTULKU: KDYŽ SE ALE VRÁTIL DOMŮ, UVĚDOMIL SI, ŽE UDĚLAL CHYBU