Dojemná péče o domácího mazlíčka: Aby starý pes nebyl sám, majitelé spí s ním

Co je měřítkem dojemné péče člověka o jeho domácího mazlíčka? Jak řekl Antoine de Saint-Exupéry: Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Ale jak je to realizováno v praxi? Zde je příběh psa Spike, který se stal příliš starý, ale nestal se přítěží pro majitele.

Spike byl kdysi mladý a veselý Springer Spaniel.

Ale to už je dávno a teď je mu čtrnáct let, a je to starý pejsek na psí poměry.

Stejně jako každý normální pes, Spike preferuje spánek v posteli. Bohužel, nedávno prodělal druhou mrtvici, která spolu s dalšími stařeckými bolestmi již neumožňuje aktivní pohyb. A ložnice pánu se nachází ve druhém patře domu, kam se musí jít po schodech.

To je riziko pro starého psa, tak aby se pes nesnažil tam jít, majitelé dáli před schody bariéru-branku, a vybavil prostor pro spaní v přízemí. Starou a nepříliš pohodlnou pohovku.

Sám Spike neusne – musí spát s někým z pánu

Všichni členové rodiny spi se svým mazlíčkem střídavě.

Dokonce mu přinesou jídlo a vodu, aby nemusel si pro to jít sám.

Někdo řekne, že úplně rozmazlili psa, jiná zvířata celý život v budce na ulici a nic. Na druhou stranu si tato rodina vzala z útulku již dospělého psa, který se v minulém životě hodně trápil.

Oni opravdu milují a chtějí poskytnout maximální pohodlí, a pokud to trvá pár dní v týdnu spát na pevném gauči – není to pro ně problém!

Je to takový psí život!

PSALI JSME: PES S FENOMENÁLNĚ DLOUHÝM KRKEM VYPADÁ SPÍŠE JAKO ŽIRAFA: MAJITELÉ STÁLE NEVĚDÍ, JAKÉ JE JEHO TAJEMSTVÍ

PŘIPOMÍNÁME: PES Z ÚTULKU SPĚCHAL, ABY OBJAL PŘÍLEŽITOSTNÉHO NÁVŠTĚVNÍKA. A TEN JIŽ NEMOHL ODEJÍT SÁM