Nechápu svou tchyni, která vůbec nechce trávit čas s vnoučaty

Matka mého manžela je vůči svým vnoučatům naprosto lhostejná, nijak se nechce účastnit jejich života, je důležité, aby žila sama pro sebe.

Podle příběhů manžela matka nijak zvlášť nepokoušela udržovat vztah s jeho otcem, rozvedli se už dávno a často o víkendech chodila ven se svými přáteli. Tady ji také nepodporuji, myslím, že bychom se měli pokusit zachránit rodinu, alespoň kvůli dětem, aby netrpěly a viděly normální příklad rodinného života.

Když jsem se s ní poprvé setkala, byla jsem mírně šokována jejím vzhledem. Tehdy jí bylo 45 let, světlé vlasy, obrovská vrstva řasenky, jasně červená rtěnka na rtech a dlouhé červené nehty. Ve svých letech měla obrovské podpatky a koženou sukni, která byla těsně nad koleny.

Stalo se, že jsme si s manželem nemohli pronajmout byt a ušetřit na hypotéku, a tak jsme se rozhodli žít s jeho matkou. Myslela jsem, že ji často uvidím doma. Ale to všechno pro ni nebylo zajímavé, nebyla ani doma. Ráno šla do práce brzy před obědem, protože pracovala v salonu krásy. Po obědě šla na hodiny fitnessu, workshopy, do kaváren, a dokonce i na rande.

Nemám nic proti tomu, aby žila pro sebe, ale musí odpovídat svému věku, aby byla slušnější ženou.

Rok po svatbě jsem otěhotněla. Když jsem všem řekla o těhotenství, její reakce mě nejvíc překvapila. Řekla, že bychom neměli mít děti tak brzy, musíme žít sami pro sebe. Tehdy jsem si uvědomila, že bychom od ní neměli očekávat velkou pomoc, chce se jen vypořádat se svým vlastním životem, její vnoučata pro ni nejsou zajímavá.

Vždy jsem věřila, že jakákoli tchyně podpoří své vnoučata a postará se o ně, ale zjevně to není o ni.

Opakovaně jsem si stěžovala svému manželovi kvůli své tchyni, ale on nic nemůže udělat.

O šest měsíců později začala častěji byt se svým přítelem, po chvíli se k němu úplně přestěhovala. Nedávno nám řekla, že se brzy stane jeho manželkou. Samozřejmě, jsem za ni ráda, každá žena v každém věku chce být milovaná. Tchyně k nám chodí jednou za měsíc, doslova na půl hodiny, řekne o sobě všechno a uteče, na svého vnuka se ani nepodívá.

Taková je moje tchyně! Škoda, že moje matka žije na druhé straně země, ráda by mi pomohla s mým synem. I na dálku mi neustále volá přes video, posílá nám věci pro syna, ptá se mě na všechno… Ona a tchyně jsou téměř ve stejném věku, moje matka se také dávno rozvedla a bydlí sama, přesto si nedovolí chodit celou noc se svými přáteli, stará se o všechny.

PSALI JSME: PROČ NELZE DÁVAT ZRCADLO U OKNA. TCHYNĚ TO ZJISTILA POZDĚ A NYNÍ TOHO LITUJE

PŘIPOMÍNÁME: „TCHÝNĚ TRVÁ NA TOM, ABYCHOM SI KOUPILI TŘÍPOKOJOVÝ BYT: POCHOPILA JSEM NARÁŽKY, ALE NECHCI S NÍ ŽÍT“